„Chtěl jsem to skončit.“ Zajatý Bohdan musel pracovat pro Rusy, kopal jim zákopy a hledal miny
22letý ukrajinský student Bohdan přežil celkem sedm měsíců v ruském zajetí, většinu času strávil nucenou prací pro nepřítele, čelil brutálním výslechům a falešné „deportaci“. Spolu s ostatními zajatci musel pro okupanty kopat zákopy a připravovat jejich stanoviště poté, co byl veřejně prohlášen za propuštěného. Na zveřejněném videu, kde ho Rusové nutí k odchodu z okupovaného ukrajinského území, Bohdan odchází směrem k záporožskému checkpointu, na svobodnou půdu se ale nedostal. „Chtěl jsem šlápnout na minu a skončit to.“
Bohdan se měl po třech měsících výslechů a bití dostat na svobodu, když v okupovaném městě Vasylivka v Záporožské oblasti odmítl přijmout ruské občanství. Okupanti ho následně odvedli ke kontrolní stanici, kde mu přečetli obvinění a odsoudili ho k „deportaci“ na území držená ukrajinskými silami. Muž měl následně odejít směrem ke svobodnému Záporoží, do města se ale nedostal.
Rusové muže po ukončení nahrávání záznamu z „deportace“ znovu zajali se slovy: „Nemůžeme tě nechat jít, viděl jsi naše pozice. Ale dáme ti šanci. Pracuj a přežiješ.“ Bohdan se pak na další čtyři měsíce nedobrovolně připojil k ostatním „deportovaným“ zajatcům, s nimiž kopal ruské zákopy a připravoval jejich další stanoviště.
Práce od rána do noci
„Byli jsme jen pracovní síla pro ruskou armádu. Na stole byla otázka našich životů a spásy,“ uvedl pro server Kyiv Independent Bohdan. Skupina zajatců se postupně rozrůstala a Bohdan po několika týdnech pracoval po boku dalších 17 Ukrajinců včetně tří žen. Lidé museli tvrdě pracovat od brzkého rána do pozdního večera, popisoval Bohdan. Rusové je mimo jiné nutili kontrolovat četná území a odhalovat nastražené nášlapné miny.
„Chtěl jsem šlápnout na minu a skončit to,“ vzpomínal Bohdan. První noci trávili zajatci zamčení ve sklepě kavárny nedaleko kontrolní stanice, později byli přesunuti do opuštěného domu. Podmínky v domě byly dle Bohdana překvapivě dobré, skupina měla přístup k tekoucí vodě, plynu, postelím i televizi.
„Ukrajinský útok mě zabít nemůže“
Zatímco muži kopali zákopy a věnovali se dalším fyzickým pracím, ženy zastávaly domácí práce v domech osídlených Rusy. Bohdan se v první linii musel častokrát schovávat před ukrajinskými útoky a viděl velké množství ukrajinských dronů, „na které jsme darovali peníze, aby se mohly koupit“, doplnil. „Věřil jsem, že nemůžu zemřít během útoku Ukrajinců,“ popisoval muž a dodal, že se kromě ofenziv museli schovávat i před návštěvami ruských státníků. Důvod, proč Rusové zajatce schovávali, Bohdan nezná.
Rodinní příslušníci mezitím začali žádat ukrajinské a ruské úřady o nalezení svých nezvěstných příbuzných. Bohdana a čtyři další zajatce v polovině března převezli zaměstnanci ruského ministerstva vnitra do okupovaného Melitopolu, kde muži několik dní čelili dalším výslechům. Bohdan uvedl, že všichni podepsali stížnosti na ruského kapitána, který je „unesl, protiprávně zadržel a vyhrožoval jim smrtí“. Mladý student byl propuštěn 16. března a dodnes zůstává na okupovaném území.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
