„Chtěl jsem to skončit.“ Zajatý Bohdan musel pracovat pro Rusy, kopal jim zákopy a hledal miny
22letý ukrajinský student Bohdan přežil celkem sedm měsíců v ruském zajetí, většinu času strávil nucenou prací pro nepřítele, čelil brutálním výslechům a falešné „deportaci“. Spolu s ostatními zajatci musel pro okupanty kopat zákopy a připravovat jejich stanoviště poté, co byl veřejně prohlášen za propuštěného. Na zveřejněném videu, kde ho Rusové nutí k odchodu z okupovaného ukrajinského území, Bohdan odchází směrem k záporožskému checkpointu, na svobodnou půdu se ale nedostal. „Chtěl jsem šlápnout na minu a skončit to.“
Bohdan se měl po třech měsících výslechů a bití dostat na svobodu, když v okupovaném městě Vasylivka v Záporožské oblasti odmítl přijmout ruské občanství. Okupanti ho následně odvedli ke kontrolní stanici, kde mu přečetli obvinění a odsoudili ho k „deportaci“ na území držená ukrajinskými silami. Muž měl následně odejít směrem ke svobodnému Záporoží, do města se ale nedostal.
Rusové muže po ukončení nahrávání záznamu z „deportace“ znovu zajali se slovy: „Nemůžeme tě nechat jít, viděl jsi naše pozice. Ale dáme ti šanci. Pracuj a přežiješ.“ Bohdan se pak na další čtyři měsíce nedobrovolně připojil k ostatním „deportovaným“ zajatcům, s nimiž kopal ruské zákopy a připravoval jejich další stanoviště.
Práce od rána do noci
„Byli jsme jen pracovní síla pro ruskou armádu. Na stole byla otázka našich životů a spásy,“ uvedl pro server Kyiv Independent Bohdan. Skupina zajatců se postupně rozrůstala a Bohdan po několika týdnech pracoval po boku dalších 17 Ukrajinců včetně tří žen. Lidé museli tvrdě pracovat od brzkého rána do pozdního večera, popisoval Bohdan. Rusové je mimo jiné nutili kontrolovat četná území a odhalovat nastražené nášlapné miny.
„Chtěl jsem šlápnout na minu a skončit to,“ vzpomínal Bohdan. První noci trávili zajatci zamčení ve sklepě kavárny nedaleko kontrolní stanice, později byli přesunuti do opuštěného domu. Podmínky v domě byly dle Bohdana překvapivě dobré, skupina měla přístup k tekoucí vodě, plynu, postelím i televizi.
„Ukrajinský útok mě zabít nemůže“
Zatímco muži kopali zákopy a věnovali se dalším fyzickým pracím, ženy zastávaly domácí práce v domech osídlených Rusy. Bohdan se v první linii musel častokrát schovávat před ukrajinskými útoky a viděl velké množství ukrajinských dronů, „na které jsme darovali peníze, aby se mohly koupit“, doplnil. „Věřil jsem, že nemůžu zemřít během útoku Ukrajinců,“ popisoval muž a dodal, že se kromě ofenziv museli schovávat i před návštěvami ruských státníků. Důvod, proč Rusové zajatce schovávali, Bohdan nezná.
Rodinní příslušníci mezitím začali žádat ukrajinské a ruské úřady o nalezení svých nezvěstných příbuzných. Bohdana a čtyři další zajatce v polovině března převezli zaměstnanci ruského ministerstva vnitra do okupovaného Melitopolu, kde muži několik dní čelili dalším výslechům. Bohdan uvedl, že všichni podepsali stížnosti na ruského kapitána, který je „unesl, protiprávně zadržel a vyhrožoval jim smrtí“. Mladý student byl propuštěn 16. března a dodnes zůstává na okupovaném území.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
