„Chtěl jsem to skončit.“ Zajatý Bohdan musel pracovat pro Rusy, kopal jim zákopy a hledal miny
22letý ukrajinský student Bohdan přežil celkem sedm měsíců v ruském zajetí, většinu času strávil nucenou prací pro nepřítele, čelil brutálním výslechům a falešné „deportaci“. Spolu s ostatními zajatci musel pro okupanty kopat zákopy a připravovat jejich stanoviště poté, co byl veřejně prohlášen za propuštěného. Na zveřejněném videu, kde ho Rusové nutí k odchodu z okupovaného ukrajinského území, Bohdan odchází směrem k záporožskému checkpointu, na svobodnou půdu se ale nedostal. „Chtěl jsem šlápnout na minu a skončit to.“
Bohdan se měl po třech měsících výslechů a bití dostat na svobodu, když v okupovaném městě Vasylivka v Záporožské oblasti odmítl přijmout ruské občanství. Okupanti ho následně odvedli ke kontrolní stanici, kde mu přečetli obvinění a odsoudili ho k „deportaci“ na území držená ukrajinskými silami. Muž měl následně odejít směrem ke svobodnému Záporoží, do města se ale nedostal.
Rusové muže po ukončení nahrávání záznamu z „deportace“ znovu zajali se slovy: „Nemůžeme tě nechat jít, viděl jsi naše pozice. Ale dáme ti šanci. Pracuj a přežiješ.“ Bohdan se pak na další čtyři měsíce nedobrovolně připojil k ostatním „deportovaným“ zajatcům, s nimiž kopal ruské zákopy a připravoval jejich další stanoviště.
Práce od rána do noci
„Byli jsme jen pracovní síla pro ruskou armádu. Na stole byla otázka našich životů a spásy,“ uvedl pro server Kyiv Independent Bohdan. Skupina zajatců se postupně rozrůstala a Bohdan po několika týdnech pracoval po boku dalších 17 Ukrajinců včetně tří žen. Lidé museli tvrdě pracovat od brzkého rána do pozdního večera, popisoval Bohdan. Rusové je mimo jiné nutili kontrolovat četná území a odhalovat nastražené nášlapné miny.
„Chtěl jsem šlápnout na minu a skončit to,“ vzpomínal Bohdan. První noci trávili zajatci zamčení ve sklepě kavárny nedaleko kontrolní stanice, později byli přesunuti do opuštěného domu. Podmínky v domě byly dle Bohdana překvapivě dobré, skupina měla přístup k tekoucí vodě, plynu, postelím i televizi.
„Ukrajinský útok mě zabít nemůže“
Zatímco muži kopali zákopy a věnovali se dalším fyzickým pracím, ženy zastávaly domácí práce v domech osídlených Rusy. Bohdan se v první linii musel častokrát schovávat před ukrajinskými útoky a viděl velké množství ukrajinských dronů, „na které jsme darovali peníze, aby se mohly koupit“, doplnil. „Věřil jsem, že nemůžu zemřít během útoku Ukrajinců,“ popisoval muž a dodal, že se kromě ofenziv museli schovávat i před návštěvami ruských státníků. Důvod, proč Rusové zajatce schovávali, Bohdan nezná.
Rodinní příslušníci mezitím začali žádat ukrajinské a ruské úřady o nalezení svých nezvěstných příbuzných. Bohdana a čtyři další zajatce v polovině března převezli zaměstnanci ruského ministerstva vnitra do okupovaného Melitopolu, kde muži několik dní čelili dalším výslechům. Bohdan uvedl, že všichni podepsali stížnosti na ruského kapitána, který je „unesl, protiprávně zadržel a vyhrožoval jim smrtí“. Mladý student byl propuštěn 16. března a dodnes zůstává na okupovaném území.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
