V Rusku se konal pohřeb Wagnerovců zabitých na Ukrajině. Prigožin vyhrožoval starostovi
V obci Bakinskaja v Krasnojarském kraji na jihozápadě Ruska se navzdory odporu místních úřadů uskutečnil pohřeb žoldnéřů soukromé armády zvané Wagnerova skupina. Na svém webu o tom informovala ruská redakce BBC.
Starosta nedalekého města Gorjačij Ključ Sergej Belopolskij řekl, že „lázeňské město se nemůže stát místem masového pohřbívání zabitých bojovníků“. Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin v reakci starostovi pohrozil, že rakve s mrtvými přiveze k němu domů, pokud úřady pohřbívání zakážou.
„Bojovníci Wagnerovy skupiny brání zájmy Ruska. Umírají za naši vlast. Hážou jim klacky pod nohy, jak je to jen možné. Hážou je zmetci,“ rozhořčil se oligarcha Prigožin.
Pohřby se ale nakonec přece jen uskutečnily. Podle informací ze sociálních sítí se obřadu zúčastnily stovky lidí, včetně těch, kteří přijeli z jiných měst. Na místě byli i poslanci krajského sněmu a krajského města.
Přijel i bývalý starosta města Gorjačij Ključ Ivan Fedorovskij, který zpravodaji místního informačního kanálu Gorjačij Ključ News řekl, že na místě by měli být všichni normální lidé. „Na Rusi se nikdy nestalo, aby nepohřbili člověka, který zahynul ve jménu státu,“ dodal.
Na pohřbu zazněla z nahrávky také Prigožinova řeč: „Donutili jsme tyhle zmetky, aby zalezli do kanceláří a nepřekáželi nám,“ uvedl. Zdůraznil přitom, že podporu lidí potřebují nejen Wagnerovci, ale i vojáci pravidelných jednotek, kteří spolu s žoldnéry bojují „v této těžké, nelítostné válce“.
Wagnerovci mají velké ztráty
Žoldnéři trpí velkými ztrátami v bojích o východoukrajinský Bachmut. Američtí představitelé na konci února odhadovali, že skupina přišla na Ukrajině o více než 30.000 mužů, včetně asi 9000 zabitých, dodala BBC.
Prigožin podle listu Moskovskij komsomolec také varoval, že perspektivy ukrajinského tažení jsou „mlhavé“ a že Rusko má ještě pár týdnů na to, aby se připravilo na ukrajinskou protiofenzivu, než bude pozdě.
Prigožin v nedávno poskytnutém rozhovoru tvrdil, že se Ukrajinci chystají v polovině dubna zaútočit hned na pěti úsecích fronty, ve směru na ruskou Belgorodskou oblast, na město Kreminna v Luhanské oblasti, ve směru na Doněck, u Bachmutu a na Rusy okupovanou část Záporožské oblasti.
Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) si Prigožin chystá informační pozadí, aby omluvil neschopnost své žoldnéřské armády dokončit obklíčení Bachmutu, vzhledem ke klesajícím schopnostem dosáhnout taktických úspěchů. Oligarcha podle ISW předpokládá, že ruská vojska brzy přenechají iniciativu Ukrajině a budou muset přejít do obrany, a ne pokračovat v dosud neúspěšných útocích u Kreminne, Bachmutu, Avdijivky či Vuhledaru.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
