Pavel vnímá V4 jasně, Orbánovi se zatím vyhýbá. Expert chválí a pozastavil se nad Ficem

Prezident Petr Pavel už stihl navštívit tři velké politické hráče. V prvních týdnech v roli hlavy státu se během oficiálních cest viděl se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, s polským prezidentem Andrzejem Dudou a s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. A čeká jej další „poletování“ a to hned do několika dalších států. V dubnu by měl navštívit sídla EU a NATO v Bruselu a vyrazit by měl i na Ukrajinu. V květnu by jej pak mělo čekat Rakousko. 

Co ale ve výčtu zemí chybí, je Maďarsko, tedy poslední ze čtveřice států tzv. Visegrádské čtyřky (V4). I to by mělo být sice v plánu v prvních měsících Pavlova mandátu, detaily ale známé nejsou. Tým Petra Pavla zatím přesnější informace neposkytl a na dotaz Blesku, zdali by bylo možné zjistit, kdy se cesta na Maďarsko naplánuje, jen odpověděl, že to zatím není možné. 

„Nedivím se tomu a dává to smysl,“ míní odborník

Slovensko a Polsko je totiž pomyslně „odškrtnuto“ a s maďarskou hlavou státu, Katalin Novákovou, se Pavel viděl ještě před svou inaugurací, když se tu byla rozloučit s bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Jak ale podotýká výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál, smysl to dává a Pavlovi se nediví, že Maďarsko není první, druhou, ale ani třeba pátou zemí, kterou ze své funkce navštíví.

Pavel u sousedů narazil soudek piva. S první dámou navštívil Berlínskou zeď a přijal ho Scholz

„Pokud by k tomu mělo dojít v prvních 100 dnech, tak je to pořád poměrně rychlé (…) Větší smysl dává jezdit do Finska, má smysl jet na summit NATO či na Ukrajinu. Prostě těch věcí na mezinárodním poli je tam k realizování dost a vlastně si neumím představit, co by ještě měla být agenda pro jednání s maďarskými protějšky, aby se to nějak tou prezidentskou cestou posunulo dopředu,“ vysvětluje Dostál Blesk Zprávám. Vztahy s Maďarskem jsou totiž nyní trošku odlišné, než tomu bylo před válkou na Ukrajině, a Maďarsku je znám postoj zemí EU, které nesouzní s tím, jakou politiku tato země pod vedením premiéra Viktora Orbána zvolila. 

Setkání s Novákovou v ČR pak považuje ze strany prezidenta Pavla za dobré gesto, kterým ukazuje, že se nebojí hovořit se státníky, se kterými nemá zcela souhlasné stanovisko u zásadních otázek. Podle Dostála tím i představil nějaké své stanovisko, aby jeho protějšci věděli, s čím mohou počítat. 

„Zvláště mezi spojenci je důležité mluvit otevřeně a říkat si věci na rovinu, i když můžeme mít odlišné názory,“ uvedl k tomu sám Pavel, který v té době byl teprve „zvoleným prezidentem“. 

Pavel se navíc netají svou kritikou k Maďarsku, které si dle jeho slov už delší dobu snaží najít vlastní cestu, a to nejen svým postojem k Rusku po zahájení invaze. Česko-maďarské vztahy jsou navíc obecně chladnější od té doby, co se u nás vyměnila vláda. Expremiér Andrej Babiš (ANO) byl přeci jen znám svým kladnějším vztahem k Orbánovi, jak připomíná Dostál, který se specializuje na českou zahraniční politiku a středoevropskou spolupráci. 

Pavlovo označení vyvolalo kritiku 

Visegrádská čtyřka nicméně není jen o jednom "hříšníkovi", tedy Maďarsku. Vztahy mezi těmito čtyřmi státy jsou proměnlivé, a to poměrně rychle. „Já bych řekl, že ty vztahy jsou vícevrstevné,“ konstatuje Dostál, který pro Blesk rozebral vztahy jednotlivých zemí mezi sebou.

Zmínil, že třeba u vztahu Česka s Polskem je dobré myslet na to, že ačkoliv s ním máme ty nejlepší možné vztahy za poslední dobu, ještě před rokem a půl zde komunikace pokulhávala kvůli dolu Turów. „To ukazuje, jak rychle se to může sesypat, a můžeme být až překvapeni, jak rychle,“ upozorňuje s tím, že navíc u Česka je stále cítit vůči Polsku jistý pocit kulturní nadřazenosti - a to i přesto, že je to opravdu významný hráč v mezinárodní politice, který zajišťuje svou velkou armádou bezpečnost, ale který také hraje primární roli ve válce na Ukrajině a v přijímání uprchlíků. Oproti tomu se Slovenskem máme tradiční, blízký a vzájemně chápavý vztah. 

Polsko má pak i přes spory s Maďarskem poměrně blízký vztah a pořád je spojuje také jedna poměrně důležitá věc - problém s institucemi EU v otázce udržování právního státu. „To je něco, co je do určité míry spojuje, byť už ne tolik jako před tím 24. únorem 2022,“ podotýká expert. 

Slovensko se pak může v následujících měsících přeorientovat vzhledem k tomu, že je čekají předčasné volby a kde průzkumy zatím nahrávají Robertu Ficovi. „A jeho postoje k válce na Ukrajině jsou velmi blízké nebo ještě ostřejší než ty maďarské,“ upozorňuje Dostál. 

Experti: V4 je mrtvá, Orbán stále izolovanější a v rukách Moskvy. A 7 faktů o maďarském vůdci

Dostál tím vysvětluje, že takto proměnlivé vztahy jen potvrzují to, že V4 je opravdu už spíše jen „konzultačním formátem“, jak Visegrádskou skupinu označil právě prezident Petr Pavel. „Každá země se na to vlastně dívá trošku odlišně, ale řekl bych, že v dnešní chvíli kvůli Maďarsku je tady ta shoda, že je to ten konzultační formát a český prezident tak vlastně neřekl nic, s čím by ostatní země nemohly souhlasit,“ konstatoval Dostál pro Blesk Zprávy.

A v budoucnosti to nebude muset být právě jen kvůli Maďarsku, na což ukazuje i kritika Fica směrem k Pavlovi za to, jak uskupení nazval.„V dnešní době vnímám V4 spíše jako konzultační fórum bez ambice detailní koordinace zahraniční nebo bezpečnostní politiky, k tomu visegrádská čtyřka ani nesloužila,“ uvedl český prezident. „Oslabování spolupráce České republiky, Slovenské republiky, Maďarska a Polska není v zájmu těchto čtyř zemí. Je to v zájmu Spojených států a západní Evropy,“ reagoval pak Fico, který by mohl Slovensko zastupovat. A který si je vědom, že Slovensko jako malý stát uskupení v mnohém potřebuje. 

Podle Dostála je ale poměrně pochopitelné, že vzhledem k odlišným názorům na podstatné otázky bude uskupení fungovat jen jako konzultační formát a nikoliv jako koordinační. „Pořád to ale jsou naši středoevropští partneři a ze střední Evropy neutečeme. Ty země tu pořád zůstanou, stejně jako ty další a je dobré znát jejich stanoviska,“ uzavírá.