Zpověď vězněného vojáka z Mariupolu: Tvrdé výslechy, hladovění a hrozby veřejnou popravou
Byl uvězněný v místnosti o velikosti 3 krát 9 metrů se dvěma tucty dalších vězňů. Zhruba 250 metrů, které vedly od cely do výslechové místnosti, se přecházelo pod širým nebem. „Těch pár chvil venku mi dalo pocit, že jsem naživu. Pomohlo mi to na chvíli zapomenout na to, co mě čeká,“ říká mariupolský voják Sergej k ruskému zajetí, ve kterém zažil tvrdé podmínky, pro Newsweek.
Výslechů za více než měsíc v zajetí absolvoval pět. Byl nucen k tomu, aby svým věznitelům potvrdil nepodložená obvinění, kterým čelil jeho spolubojovník.
„Vrátil jsem se odtud se zlomeným nosem,“ říká Sergej, který je momentálně na svobodě, ale nechce uvést své pravé jméno či věk. Opatrnost přetrvává. Rozpovídal se však o způsobech, jak si během věznění snažil udržet zbytek zdravého rozumu a nenechal se Rusy zlomit.
Osud obránců z oceláren Azovstal
Sergej byl jedním z vojáků Azovského pluku, který je součástí ukrajinské Národní gardy. Ruští vojáci ho zajali v květnu v roce 2022 v komplexu Azovstal. Ocelárny byly posledním zbytkem ukrajinské obrany města Mariupolu, které bylo tou dobou v obležení ruských vojsk.
Sergej byl spolu s dalšími stovkami lidí zajat a převezen do věznice Olenivka v Doněcké oblasti. V souvislosti s touto věznicí existují rozporuplné zprávy o explozi, ke které v bývalých kasárnách na konci loňského července došlo.
Podle Ukrajinských ozbrojených sil stálo za explozí Rusko, které se tak chtělo zbavit stop o mučení zajatců. Kreml naopak uvedl, že se jedná o dopad střely HIMARS, vystřelené z ukrajinského území. Podle CNN je ale tato varianta vymyšlená. Exploze usmrtila minimálně 53 ukrajinských vězňů a dalších 75 bylo zraněno. Mezi nimi i Sergej.
Válečný veterán vězněm Rusů
„Každý z nás měl extrémně málo místa,“ popsal Sergej pobyt ve vězení. „Abyste neztratili naději a rozum, musíte si v tak extrémně stísněném a omezeném prostoru najít nějaké své místo,“ pokračuje Ukrajinec.
Sergej svoje znalosti sdílel a pomohl tak i svým spoluvězňům: „Řekl jsem chlapům, aby při ležení v posteli zavřeli oči a představili si, že natahují ruce a nohy. Aby si představili, že se vznáší na moři.“
Ocitli se v situaci, kdy neměli kolem sebe dostatek prostoru, soukromí, ani jídla. Hladověli. A čelili tvrdým výslechům Rusů.
S tím, aby situaci zvládl, pomohly Sergejovi speciální dechové a vizualizační techniky, které se naučil v roce 2020. Tehdy jako válečný veterán absolvoval program Národní gardy, který naučil vojáky na frontových liniích několika technikám, které pomáhají s překonáním vysoce stresových situací. S pomocí psychologů se Sergej naučil pracovat se svým tělem, dechem a představivostí.
Hrozili jim popravou
Tlak na vězně nebyl jen fyzický, ale i psychický. Každý den jim ruští vojáci říkali, že se chystá veřejný soud, na kterém budou vojáci z Azova souzeni a veřejně popraveni.
„Jídlo, které jsme dostávali, bylo sotva jídlo. Cítil jsem, že slábnu,“ popsal Sergej. Vězni dostávali dvakrát denně pár lžic obilných zrn nebo trochu teplé vody s bramborou. Mezi jednotlivými jídly uběhlo někdy i 18 hodin. „Soustředil jsem se na svá dechová cvičení, která mi pomáhala, abych se necítil tak vyčerpaný, jako ostatní.“
Nahnali je do hangáru...
Dva dny před explozí byli všichni vězni převezeni do průmyslové zóny obehnané ostnatým drátem a nahnáni do hangáru. Druhý den se začali vězeňští strážci opevňovat na svých pozicích „stejně jako se to dělá na frontě,“ popsal Sergej.
„Přibližně půl hodiny před půlnocí 29. července došlo k výbuchu poblíž průmyslové zóny, druhý výbuch se ozval u vchodu do naší budovy a ke třetímu došlo přímo v prostoru, ve kterém jsme byli zavření,“ popsal exploze Sergej.
„Při pohledu na své ruce a nohy jsem pochopil, že jsem byl zraněn. Viděl jsem některé části svého těla, které by neměly být vidět, a nemohl jsem se samostatně pohybovat,“ řekl o prvních chvílích po výbuchu Sergej.
Ochrnutý ve špitále v Doněcku
Dál si už pamatuje jen to, že ho jeho dva spoluvězni pomohli dostat do rohu k dalším zraněným vojákům. Všichni byli převezeni do nemocnice v Doněcku, kde jim byla poskytnuta velmi základní léčba a díky pomoci místních obyvatel, kteří v nemocnici pracovali a přinesli jim jídlo navíc, se zranění vojáci dostali i k lepší stravě.
Sergej říká, že byl původně prakticky ochrnutý. „Nemohl jsem se hýbat a tak jsem tam jen ležel a představoval si, že pohybuji končetinami. Vizualizace mi nakonec pomohla ruce i nohy rozhýbat,“ vysvětlil.
Bili je i po cestě na výměnu vězňů
Koncem září došlo k výměně zajatců a i přesto, že nebyl schopen sám chodit, byl kamionem převezen do města Taganrog v Rostovské oblasti a následně letadlem do Běloruska.
Po cestě neměli přestávky na jídlo, vodu nebo toaletu a Rusové, kteří je hlídali, je po cestě pravidelně bili. I tak se ale nakonec dostal na Ukrajinu, kde se mu dostalo zdravotní péče. Z nemocnice zavolal své ženě a s pomocí Lékařů bez hranic byl po operaci a fyzioterapii schopen začít znovu chodit. Sergej stále podstupuje následnou léčbu a připravuje se na návrat do služby na frontě i na velitelství.
„S ohledem na to, čím jsem prošel, se cítím emocionálně stabilní. Nemám žádné spouštěče traumat,“ říká Sergej. Chvilky venku, které během zajetí ukořistil, postupně ustupují do pozadí. „Jsem teď na tomhle krásném místě s krásným počasím,“ dodal.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
