Žena, která čelí s Putinem zatykači: Má 5 dětí a 18 „adoptovaných“. Z Ukrajiny unesla Filipa (15)
Zatykač, který z Haagu dopadl na Vladimira Putina, byl vydán nejen na ruského prezidenta - ale i na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Stíhání zahájil Mezinárodní trestní soud totiž kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. A Lvová-Bělová se netají tím, že sama z Ukrajiny odvezla 15letého Filipa. Strůjkyně únosů ukrajinských dětí má celkem 5 vlastních dětí. A 18 „adoptovaných“...
- Lvovová-Bělovová se narodila 25. října 1984 v ruském městě Penza ležícím v Povolží. Absolvovala Akademii kultury a umění A. A. Archangelského a vystudovala na dirigentku. Následně působila jako učitelka hry na kytaru v hudební škole v Penze, začala se však také politicky angažovat.
- V roce 2019 vstoupila do strany Jednotné Rusko a její politická kariéra začala rychle stoupat.
- Do strany ji údajně přijímal a stranickou legitimaci předával sám někdejší premiér Medveděv.
- Zmocněnkyní Kremlu pro práva dětí se stala poté, co se její předchůdkyně na tomto postu Anna Kuzněcovová stala ruskou poslankyní.
- Lvovová-Bělovová je na sankčních seznamech EU, ukrajinskými i britskými úřady byla obviněna z dohledu nad násilnou deportací dětí z Ukrajiny.
- Od roku 2003 je Lvovová-Bělovová provdána za Pavla Kogelmana, kněze pravoslavné ruské církve a někdejšího programátora.
- Mají 5 biologických a 18 adoptovaných dětí - včetně 15letého chlapce z ukrajinského Mariupolu, kterého „adoptovala“ v únoru 2023.
V zatykači z Haagu jde nyní patrně primárně o únosy ukrajinských dětí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borella je zatykač jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za „zločiny a krutosti“ páchané na Ukrajině.
Francouzské ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že „věří, že existuje dostatek důkazů potvrzujících spojitost mezi Putinem, Lvovovou-Bělovovou a deportací ukrajinských dětí“.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan, který podle Reuters od února 2022 čtyřikrát navštívil Ukrajinu, řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. „Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku,“ řekl Khan.
Samotná Lvovová-Bělovová se podle agentury RIA pozastavila nad tím, jak mezinárodní společenství ocenilo její snahu pomoci dětem odváženým z Ukrajiny z oblasti bojů, a zdůraznila, že v této své práci hodlá pokračovat.
Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí minulý měsíc oznámila, že „adoptovala“ dítě z ukrajinského Mariupolu, který ruské jednotky ovládly loni v květnu.
Zpravodajský kanál Nexta TV na twitteru upozornil na video, ve kterém se Lvovová-Bělovová „chlubí Putinovi, že ukradla a nelegálně adoptovala dítě z okupovaného Mariupolu“. „Jde o 15letého Filipa. Loni v květnu byl teenager ukraden z Mariupolu a přivezen do Ruska spolu s 30 dalšími dětmi,“ dodal kanál Nexta TV. Filipa měla „adoptovat“ v únoru 2023.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
Ceny ropy dnes kvůli obavám o dodávky z Ruska a slabšímu dolaru rostou. Brent si připisuje zhruba jedno procento a obchoduje se nad 68 USD za barel.
