Wagnerovci tají smrti svých členů. Rodiny se obrací na aktivistu, který pátrá po hrobech
Ruská Wagnerova skupina bojující na Ukrajině údajně neinformuje rodinné příslušníky o smrti svých členů, zoufalí pozůstalí se o zabití svých milovaných dozvídají až od slavného ruského bloggera a aktivisty Vitalyho Votanovského, který již několik měsíců na popud četných proseb ruských občanů neohlášená úmrtí Wagnerovců vyšetřuje na vlastní pěst. Hroby našel hned v několika městech napříč jižním Ruskem, v Bělorusku i v Kazachstánu.
Votanovskyj byl poprvé kontaktován loni v listopadu, kdy mu na sociální síti Telegram poslala zprávu teta 22letého Andreje Kargina. Žena bloggerovi napsala, že od svého synovce neslyšela již několik měsíců, tedy od chvíle, kdy jakožto člen Wagnerovy skupiny odcestoval na Ukrajinu. Uvedla, že vyplnila veškeré dokumenty nutné k tomu, aby v případě synovcovy smrti získala oficiální prohlášení, ale přesto žádné informace nedostala.
Votanovskyj našel Karginův hrob až na konci letošního února. Mělo se jednat o pohřebiště určené přímo pro Wagnerovce zabité na Ukrajině. Mladíkovu tetu dosud nikdo kromě bloggera nekontaktoval, nedostala ani pozvánku na jeho případný pohřeb. Jediným důkazem o synovcově smrti je fotografie jeho hrobu, již jí zaslal Votanovskyj.
Černožluté věnce jako jediný důkaz
Blogger od té doby pomohl odhalit desítky mrtvých Wagnerovců, zprávy pak předával rodinným příslušníkům, kteří ho požádali o pomoc podobně jako Karginova teta. „Manželka byla informována o smrti bojovníka jen v jediném případě, zbytek nic netušil,“ uvedl pro server RadioFreeEurope Votanovskyj. „Během své poslední cesty jsem našel mnoho hrobů s nestandardními černožlutými věnci, a mnoho příbuzných se o smrti svých milovaných dozvědělo právě takhle.“
Černožluté věnce se staly symbolem spojovaným s hroby mrtvých členů Wagnerovy skupiny, která zejména v posledních měsících utrpěla těžké ztráty. Skupina proto musela zřídit hned několik hřbitovů určených výhradně pro muže zabité na Ukrajině. Mezi rekruty údajně z velké části patří odsouzení vězni, kterým šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin slibuje svobodu za šest měsíců odsloužených na frontě.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
