Wagnerovci tají smrti svých členů. Rodiny se obrací na aktivistu, který pátrá po hrobech
Ruská Wagnerova skupina bojující na Ukrajině údajně neinformuje rodinné příslušníky o smrti svých členů, zoufalí pozůstalí se o zabití svých milovaných dozvídají až od slavného ruského bloggera a aktivisty Vitalyho Votanovského, který již několik měsíců na popud četných proseb ruských občanů neohlášená úmrtí Wagnerovců vyšetřuje na vlastní pěst. Hroby našel hned v několika městech napříč jižním Ruskem, v Bělorusku i v Kazachstánu.
Votanovskyj byl poprvé kontaktován loni v listopadu, kdy mu na sociální síti Telegram poslala zprávu teta 22letého Andreje Kargina. Žena bloggerovi napsala, že od svého synovce neslyšela již několik měsíců, tedy od chvíle, kdy jakožto člen Wagnerovy skupiny odcestoval na Ukrajinu. Uvedla, že vyplnila veškeré dokumenty nutné k tomu, aby v případě synovcovy smrti získala oficiální prohlášení, ale přesto žádné informace nedostala.
Votanovskyj našel Karginův hrob až na konci letošního února. Mělo se jednat o pohřebiště určené přímo pro Wagnerovce zabité na Ukrajině. Mladíkovu tetu dosud nikdo kromě bloggera nekontaktoval, nedostala ani pozvánku na jeho případný pohřeb. Jediným důkazem o synovcově smrti je fotografie jeho hrobu, již jí zaslal Votanovskyj.
Černožluté věnce jako jediný důkaz
Blogger od té doby pomohl odhalit desítky mrtvých Wagnerovců, zprávy pak předával rodinným příslušníkům, kteří ho požádali o pomoc podobně jako Karginova teta. „Manželka byla informována o smrti bojovníka jen v jediném případě, zbytek nic netušil,“ uvedl pro server RadioFreeEurope Votanovskyj. „Během své poslední cesty jsem našel mnoho hrobů s nestandardními černožlutými věnci, a mnoho příbuzných se o smrti svých milovaných dozvědělo právě takhle.“
Černožluté věnce se staly symbolem spojovaným s hroby mrtvých členů Wagnerovy skupiny, která zejména v posledních měsících utrpěla těžké ztráty. Skupina proto musela zřídit hned několik hřbitovů určených výhradně pro muže zabité na Ukrajině. Mezi rekruty údajně z velké části patří odsouzení vězni, kterým šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin slibuje svobodu za šest měsíců odsloužených na frontě.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš dnes s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořil v Praze o příštím zasedání Evropské rady či o spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kterou chce obnovit. Babiš to dnes po schůzce řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova. „Bavili jsme se hlavně o nastávajícím zasedání Evropské rady, které má řešit hlavní problémy. Jednak vztah k Ukrajině, nový rozpočet, energie, další věci,“ řekl Babiš.
„Když některé státy v rámci V4 mají ohledně konfliktu na Ukrajině jiný názor, tak to neznamená, že bychom nemohli společně řešit ETS 2, ilegální migraci, znovu se vrátit k ETS 1 a hlavně energie a další věci, které Evropu trápí,“ podotkl Babiš. Aktivita V4 se s vládou Petra Fialy (ODS) snížila vzhledem k různým náhledům Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně na zahraničněpolitické záležitosti.
Cesta k míru v případě tak rozsáhlého konfliktu, jakým je ten na Ukrajině, není logicky přímočará a vyžaduje celou řadu složitých jednání, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „USA se ukazují jako jediný světový hráč, který je cílevědomý a trpělivý na cestě k ukončení války, nastolení stability a zachování suverenity Ukrajiny,“ podotkl. Aktualizovaný plán podle něj jistě bude předmětem dalších citlivých jednání. „Zároveň je dobrou zprávou, že se snaha o dosažení míru nezastavila,“ dodal Vondráček.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk.
Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.
