Wagnerovci tají smrti svých členů. Rodiny se obrací na aktivistu, který pátrá po hrobech
Ruská Wagnerova skupina bojující na Ukrajině údajně neinformuje rodinné příslušníky o smrti svých členů, zoufalí pozůstalí se o zabití svých milovaných dozvídají až od slavného ruského bloggera a aktivisty Vitalyho Votanovského, který již několik měsíců na popud četných proseb ruských občanů neohlášená úmrtí Wagnerovců vyšetřuje na vlastní pěst. Hroby našel hned v několika městech napříč jižním Ruskem, v Bělorusku i v Kazachstánu.
Votanovskyj byl poprvé kontaktován loni v listopadu, kdy mu na sociální síti Telegram poslala zprávu teta 22letého Andreje Kargina. Žena bloggerovi napsala, že od svého synovce neslyšela již několik měsíců, tedy od chvíle, kdy jakožto člen Wagnerovy skupiny odcestoval na Ukrajinu. Uvedla, že vyplnila veškeré dokumenty nutné k tomu, aby v případě synovcovy smrti získala oficiální prohlášení, ale přesto žádné informace nedostala.
Votanovskyj našel Karginův hrob až na konci letošního února. Mělo se jednat o pohřebiště určené přímo pro Wagnerovce zabité na Ukrajině. Mladíkovu tetu dosud nikdo kromě bloggera nekontaktoval, nedostala ani pozvánku na jeho případný pohřeb. Jediným důkazem o synovcově smrti je fotografie jeho hrobu, již jí zaslal Votanovskyj.
Černožluté věnce jako jediný důkaz
Blogger od té doby pomohl odhalit desítky mrtvých Wagnerovců, zprávy pak předával rodinným příslušníkům, kteří ho požádali o pomoc podobně jako Karginova teta. „Manželka byla informována o smrti bojovníka jen v jediném případě, zbytek nic netušil,“ uvedl pro server RadioFreeEurope Votanovskyj. „Během své poslední cesty jsem našel mnoho hrobů s nestandardními černožlutými věnci, a mnoho příbuzných se o smrti svých milovaných dozvědělo právě takhle.“
Černožluté věnce se staly symbolem spojovaným s hroby mrtvých členů Wagnerovy skupiny, která zejména v posledních měsících utrpěla těžké ztráty. Skupina proto musela zřídit hned několik hřbitovů určených výhradně pro muže zabité na Ukrajině. Mezi rekruty údajně z velké části patří odsouzení vězni, kterým šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin slibuje svobodu za šest měsíců odsloužených na frontě.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
