Wagnerovci tají smrti svých členů. Rodiny se obrací na aktivistu, který pátrá po hrobech
Ruská Wagnerova skupina bojující na Ukrajině údajně neinformuje rodinné příslušníky o smrti svých členů, zoufalí pozůstalí se o zabití svých milovaných dozvídají až od slavného ruského bloggera a aktivisty Vitalyho Votanovského, který již několik měsíců na popud četných proseb ruských občanů neohlášená úmrtí Wagnerovců vyšetřuje na vlastní pěst. Hroby našel hned v několika městech napříč jižním Ruskem, v Bělorusku i v Kazachstánu.
Votanovskyj byl poprvé kontaktován loni v listopadu, kdy mu na sociální síti Telegram poslala zprávu teta 22letého Andreje Kargina. Žena bloggerovi napsala, že od svého synovce neslyšela již několik měsíců, tedy od chvíle, kdy jakožto člen Wagnerovy skupiny odcestoval na Ukrajinu. Uvedla, že vyplnila veškeré dokumenty nutné k tomu, aby v případě synovcovy smrti získala oficiální prohlášení, ale přesto žádné informace nedostala.
Votanovskyj našel Karginův hrob až na konci letošního února. Mělo se jednat o pohřebiště určené přímo pro Wagnerovce zabité na Ukrajině. Mladíkovu tetu dosud nikdo kromě bloggera nekontaktoval, nedostala ani pozvánku na jeho případný pohřeb. Jediným důkazem o synovcově smrti je fotografie jeho hrobu, již jí zaslal Votanovskyj.
Černožluté věnce jako jediný důkaz
Blogger od té doby pomohl odhalit desítky mrtvých Wagnerovců, zprávy pak předával rodinným příslušníkům, kteří ho požádali o pomoc podobně jako Karginova teta. „Manželka byla informována o smrti bojovníka jen v jediném případě, zbytek nic netušil,“ uvedl pro server RadioFreeEurope Votanovskyj. „Během své poslední cesty jsem našel mnoho hrobů s nestandardními černožlutými věnci, a mnoho příbuzných se o smrti svých milovaných dozvědělo právě takhle.“
Černožluté věnce se staly symbolem spojovaným s hroby mrtvých členů Wagnerovy skupiny, která zejména v posledních měsících utrpěla těžké ztráty. Skupina proto musela zřídit hned několik hřbitovů určených výhradně pro muže zabité na Ukrajině. Mezi rekruty údajně z velké části patří odsouzení vězni, kterým šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin slibuje svobodu za šest měsíců odsloužených na frontě.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
