Wagnerovci tají smrti svých členů. Rodiny se obrací na aktivistu, který pátrá po hrobech
Ruská Wagnerova skupina bojující na Ukrajině údajně neinformuje rodinné příslušníky o smrti svých členů, zoufalí pozůstalí se o zabití svých milovaných dozvídají až od slavného ruského bloggera a aktivisty Vitalyho Votanovského, který již několik měsíců na popud četných proseb ruských občanů neohlášená úmrtí Wagnerovců vyšetřuje na vlastní pěst. Hroby našel hned v několika městech napříč jižním Ruskem, v Bělorusku i v Kazachstánu.
Votanovskyj byl poprvé kontaktován loni v listopadu, kdy mu na sociální síti Telegram poslala zprávu teta 22letého Andreje Kargina. Žena bloggerovi napsala, že od svého synovce neslyšela již několik měsíců, tedy od chvíle, kdy jakožto člen Wagnerovy skupiny odcestoval na Ukrajinu. Uvedla, že vyplnila veškeré dokumenty nutné k tomu, aby v případě synovcovy smrti získala oficiální prohlášení, ale přesto žádné informace nedostala.
Votanovskyj našel Karginův hrob až na konci letošního února. Mělo se jednat o pohřebiště určené přímo pro Wagnerovce zabité na Ukrajině. Mladíkovu tetu dosud nikdo kromě bloggera nekontaktoval, nedostala ani pozvánku na jeho případný pohřeb. Jediným důkazem o synovcově smrti je fotografie jeho hrobu, již jí zaslal Votanovskyj.
Černožluté věnce jako jediný důkaz
Blogger od té doby pomohl odhalit desítky mrtvých Wagnerovců, zprávy pak předával rodinným příslušníkům, kteří ho požádali o pomoc podobně jako Karginova teta. „Manželka byla informována o smrti bojovníka jen v jediném případě, zbytek nic netušil,“ uvedl pro server RadioFreeEurope Votanovskyj. „Během své poslední cesty jsem našel mnoho hrobů s nestandardními černožlutými věnci, a mnoho příbuzných se o smrti svých milovaných dozvědělo právě takhle.“
Černožluté věnce se staly symbolem spojovaným s hroby mrtvých členů Wagnerovy skupiny, která zejména v posledních měsících utrpěla těžké ztráty. Skupina proto musela zřídit hned několik hřbitovů určených výhradně pro muže zabité na Ukrajině. Mezi rekruty údajně z velké části patří odsouzení vězni, kterým šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin slibuje svobodu za šest měsíců odsloužených na frontě.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
