Putinova ekocida jako další zločin Rusů: Při invazi ničí přírodu krátery, jedy i minami v moři
Investigativci na Ukrajině se snaží dát dohromady důkazy o válečných zločinech Rusů. Ty páchá Putinova armáda nejen proti Ukrajincům, ale i proti ukrajinskému životnímu prostředí. Bude ruská invaze na Ukrajinu první válkou, která uzná zločiny vůči přírodě? O tom píše britský deník The Guardian. V době, kdy Ukrajinci řeší rozsáhlou ekocidu po zničení Kachovky, pak otázka dopadů ruské invaze na ukrajinské životní prostředí získává další rozměr.
Jedovatý kouř, kontaminované řeky, otrávená půda, stromy zničené na ohořelé pařezy, přírodní rezervace poseté krátery: to je ekologická daň z války Ruska s Ukrajinou.
Rozsáhlé vyšetřování ukrajinských vědců, ochránců přírody, úředníků a právníků se rozěbehlo, aby se zajistilo, že půjde o první konflikt, ve kterém se plně započítají ekologické zločiny, takže agresor bude moct být pohnán k odpovědnosti.
Zároveň by to znamenalo, že Ukrajina získá nárok na odškodnění, které v současnosti stojí více než 50 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1 114 735 000 českých korun).
Ministerstvo životního prostředí zřídilo speciální linku pro občany, kde mohou hlásit případy ruské „ekocidy“. Případů přibývá, od stovek se přehouply na tisícovky.
Zahrnují i to, že ukrajinská země dál musí absorbovat tisíce dopadů výbušných zařízení a válečné trosky zahrnují i stovky tisíc tun šrotu ze zničených tanků a dalších válečných vozidel.
Zánikem jsou ohroženy na 160 přírodných rezervací na Ukrajině i dvě desítky mokřadů, velký počet min v Černém moři ohrožuje lodní dopravu a mořské živočichy. Šest set druhů zvířat a 880 druhů rostlin je ohroženo vyhynutím. Třetina ukrajinské půdy je neobdělávaná nebo není k dispozici pro zemědělství. Až 40 % orné půdy není k dispozici pro pěstování.
Odbornice odebírá vzorky z kráterů: Ničí naši přírodu
Kateryna Poljanská je mladá krajinná ekoložka, která cestuje po zemi, odebírá vzorky z kráterů po bombách a fotografuje škody na životním prostředí v národních parcích. To vyžaduje cesty do blízkosti válečných zón a oblastí, které dosud nebyly očištěny od nevybuchlé munice. Nebezpečí jsou velmi reálná. Při jedné cestě narazila na lišku, kterou zabila mina. Na další slyšela zvuk blízkého ostřelování. Ale cítí, že to riziko stojí za to.
„Loni jsem začala toto vyšetřování provádět pomocí počítače pomocí satelitních snímků, ale rozhodla jsem se, že to musím vidět na vlastní oči,“ řekla. „Válka není jen o přímých dopadech, je to také ničení naší přírody a životního prostředí.“
Zpočátku se bála vstoupit do kráterů, z nichž některé jsou více než 3 metry hluboké. Ale poté, co vstoupila do 20 z nich, zažertovala, že se stala znalkyní kráterů.
Škodí i raketové palivo
Vzorky jsou zaslány do laboratoře, kde jsou testovány na toxické chemikálie, jako je bílý fosfor. To je nezbytné pro rozhodnutí, jak rekultivovat půdu a zda poradit místním lidem, aby se vyhnuli potenciálně kontaminovaným tokům.
Některé oblasti byly podle ní ohořelé, zatímco jiné vypadaly jako měsíční krajiny. Mezi nejvíce šokující ničení životního prostředí patřilo bombardování starověkých křídových hornin, jedinečného ekosystému v národním parku Svatá Hora. „Když tam uvidíte krátery, víte, že se to tam už nikdy nevzpamatuje.“ Křídové horniny vznikaly více než 100 milionů let a pak byly zničeny během jednoho roku války.
Nejhorší poškození není vždy vidět. „Není to jen výbušný materiál, je to raketové palivo, šrapnel a drát… Všechny tyto malé kousky znečištění mají obrovský dopad na přírodu. Nedokážete si představit rozsah dopadu.“
Většina její práce se zaměřuje na hodnocení škod a potenciálních nebezpečí pro lidi a přírodu. Ale svou roli hraje i rehabilitace a kompenzace.
Snaha změnit legislativu
Někteří právní vědci a environmentalisté doufají, že Ukrajina může posunout mezinárodní právo o krok dále tím, že zajistí uznání „ekocidy“ za zločiny proti živé přírodě. Tento termín, který zpopularizovala britská ekologická právnička Polly Higgins, dosud nebyl definován v mezinárodním právu, ale Ukrajina je jednou z několika zemí bývalého sovětského bloku, které přijaly legislativu týkající se ekocid.
Generální prokuratura v současnosti zpracovává řadu trestních řízení podle článku 441 o ekocidě trestního zákoníku Ukrajiny. Již loni v listopadu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij na summitu G20 řekl, že uznání ekocidy a ochrany životního prostředí patří mezi 10 klíčových návrhů na mír.
Sledují i satelitní snímky škod
Nezávisle na vládě se ochranářské skupiny mobilizovaly a snaží se nahromadit důkazy. Největší ukrajinská nevládní organizace na ochranu životního prostředí, Ecoaction, shromáždila zprávy o stovkách incidentů a ve spolupráci s Greenpeace je zakreslila do interaktivní „mapy poškození životního prostředí“. Pomocí satelitních snímků změřili a zvýraznili největší dopady.
Jsou mezi nimi i útoky na průmyslová centra jako Oděsa, Doněck a Lvov, které uvolnily do vzduchu benzopyren, oxid uhelnatý, oxid dusičný a další toxické chemikálie.
Problémem i útok na Kachovku
Válka také vyvolala rozsáhlé lesní požáry, zejména v Luhanské oblasti, kde bylo spáleno 17 000 hektarů lesa. Největší obavy vyvolávala největší evropská jaderná elektrárna v Záporoží.
A v poslední době pak zničení Kachovské vodní elektrárny na Kachovce, které přineslo další obří a dosud nevyčíslené škody.
„Hovořil jsem s předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Informoval jsem ho o všech našich kontaktech a snahách o ukončení zabíjení a dosažení skutečného míru,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „V posledních dnech proběhlo mnoho telefonátů a kontaktů na různých úrovních. Všechny spojuje pochopení, že válka musí skončit a že Evropa musí zaujmout společný postoj ke všem důležitým bezpečnostním aspektům.“
„Poděkoval jsem České republice za veškerou podporu, kterou Ukrajině poskytla, zejména za českou iniciativu dodávat našim válečníkům dělostřelectvo. To pomohlo zachránit mnoho životů a posílit naše pozice. Díky síle se přibližujeme ke spolehlivé bezpečnosti. Děkuji!“ dodal prezident.
Ukrajinský lídr dále uvedl, že Spojené státy jsou odhodlány dosáhnout příměří. „My musíme společně podporovat všechny konstruktivní kroky. Důstojný, spolehlivý a trvalý mír může být pouze výsledkem našich společných snah.“
„Padl český dobrovolník Michal Kadavý, muž, který opustil bezpečí svého domova, aby bojoval za svobodu cizí země. S odvahou, srdcem a ctí,“ tweetoval „Tarmo“. „Čtyři roky sloužil ve francouzské cizinecké legii. Když Rusko napadlo Ukrajinu, neváhal. Od září 2022 stál na jejím území bok po boku s těmi, kteří bránili svou vlast, jako člen speciální jednotky Bratrstvo.“
K vláknu se sešlo množství kondolencí i pár zlomyslných příspěvků, sdílel ho i zahraniční reportér Jakub Szántó. Tarmo pak ale přinesl lepší zprávu: „Michal je naživu. Omlouvám se za nesprávnou informaci, ale jednal jsem v dobré víře, když jsem čerpal informace ze zdroje, který jsem považoval za spolehlivý.“
„8. srpna 2008: Přesně před 17 lety napadlo Rusko Gruzii. Stejně jako 21. srpna 1968 v Československu byla i tehdy invaze maskována jako bratrská pomoc,“ tweetuje Ministerstvo zahraničí ČR. „Nadále pevně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích.“
