Putin slíbil, že Zelenského nezabije, říká izraelský expremiér. „Dal své slovo“
Ruský prezident Vladimir Putin údajně slíbil bývalému izraelskému premiérovi Naftalimu Bennettovi, že nenechá zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Bennett to řekl v rozhovoru, který cituje agentura AP. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu se Bennett snažil o zprostředkování řešení konfliktu a v březnu kvůli tomu odletěl do Moskvy.
„Zeptal jsem se: ‚Jak to je, máte v plánu zabít Zelenského?‘ On mi na to řekl: ‚Nezabiju Zelenského.‘ Já jsem na to na reagoval: ‚Chápu to správně, že mi dáváte slovo, že nezabijete Zelenského?‘ “ Na to prý Putin znovu odpověděl, že Zelenského nezabije.
Bennett pak podle svých slov ukrajinskému lídrovi zavolal, aby ho zpravil o Putinově slibu. „Poslyšte, právě jsem měl jednání, nezabije vás,“ řekl prý Zelenskému. Když se ho ukrajinský prezident ptal, jestli si tím je jistý, ujišťoval ho, že stoprocentně jistý.
Bennett, podle agentury AP do jisté míry nezkušený lídr, který v době vypuknutí války na Ukrajině působil ve funkci premiéra jen něco málo přes půl roku, zaujal pozici, kdy se Izrael nepřiklonil ani k jedné z válčících stran. Izrael podle AP udržuje dobré vztahy s Kremlem ze strategických důvodů, jelikož chce pokračovat v operacích v Sýrii, jejichž cílem je zabránit upevnění pozic íránských sil v blízkosti Izraele. V této věci se přitom vojensky musí koordinovat s Ruskem. Zároveň se ale snaží po vzoru západních zemí dát najevo podporu Ukrajině.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
