Ruský zločinec (66) nechal vyvraždit rodinu s dětmi: Přidal se k armádě a teď si užívá v Turecku!
Alexandra Tutina poslaly ruské soudy na 23 let do vězení. V roce 2005 si najal vraha, aby zavraždil jeho obchodního partnera i s celou rodinou. Ve vězení ale šílenec dlouho nevydržel. Připojil se k Wagnerově armádě na Ukrajině, aby pomohl ruským vojskům. Prakticky se tím vykoupil ze svého trestu. Teď si užívá v Turecku.
Po ukončení šestiměsíčního působení v bojích na Ukrajině byl Tutinovi jeho trest odpuštěn. A zločinec toho ihned využil. Odcestoval do prosluněného Turecka, kde se po dlouhé době opět setkal se svou ženou.
V roce 2021 byl přitom uvězněn za to, že o šestnáct let dříve zorganizoval nájemnou vraždu svého obchodního partnera Dmitrije Zeinalova. Najatý vrah bohužel neskončil jen u něho. Zabiják popravil i jeho manželku, desetiletého syna a čtrnáctiletou dceru. Od Tutina za odporný čin dostal v přepočtu zhruba 218 000 korun.
Podle deníku Daily Star měl pak podnikatel močit na hrozby zemřelých. Ruští policisté Tutina dopadli až několik let poté. To organizoval další vraždu. Tentokrát měl spadeno na neteř své bývalé ženy kvůli dědictví. Naštěstí se mu to nepodařilo, kriminalisté ho v roce 2018 zatkli. Soud ho posléze poslal do vězení na 23 let.
Loni se ale z vězení dostal. Naverbovala ho soukromá armáda Wagnerovců působící na Ukrajině. Wagnerovu skupinu založil před více než osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Naverbovaní zločinci se po odsloužení 180 dní v armádě zbaví svého trestu.
Jeden z novinářů šéfa Wagnerovců Prigožina konfrontoval s tím, proč Tutinovi dovolil se na svobodu dostat. „Ten vězeň šel do války a bylo dost možné, že zemře. Jen jako zázrakem přežil,“ odpověděl mu Prigožin. „Zvažte to, byl byste radši, kdyby šel do války vrah, nebo členové vaší rodiny?“ prohlásil.
„Díky jeho rozhodným a úspěšným akcím se našim vojákům podařilo s minimálními ztrátami obsadit nepřátelské pozice a splnit úkol,“ chválil vězně šéf Wagnerovců. V Moskvě mezitím panikaří rodiče malých dětí. Ti údajně dostávají od policistů varování, aby své děti nenechávali bez dozoru. Po hlavním městě se totiž kvůli válce potuluje stále více propuštěných zločinců.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
