Rusko z Číny objednalo mobilní krematoria: Ve válce s Ukrajinou očekává obrovské ztráty na životech?
Obrovské ztráty na životech ve válce s Ukrajinou údajně očekává Rusko. Kreml prý proto z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, aby se mohl těl padlých vojáků zbavit přímo na bitevním poli a obrovské ztráty na životech utajil před veřejností!
Válka na Ukrajině se táhne už pomalu rok a počet mrtvých neustále stoupá. Velké ztráty na životech údajně očekává Rusko. S šokující zprávou přišel deník Daily Star, který se odvolává na telegramový kanál General SVR. Podle informací kanálu proto Kreml z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, které prý využívá k likvidaci těl mobilizovaných vojáků.
Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.
Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.
Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.
Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor.
Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Ústavní soud zamítl stížnost dvojice, která usilovala o to, aby konflikt s cizinci u stánku iniciativy Pražský Majdan neskončil jen v přestupkovém řízení. Stížnost směřovala proti rozhodnutím pražských policistů a státního zastupitelství, podle kterých se cizinci podezřelí z útoku na dobrovolníky nedopustili ani trestného činu z nenávisti, ani výtržnictví. ÚS stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Incident se odehrál před více než rokem na Staroměstském náměstí v Praze.
„Orgány činné v trestním řízení se v posuzované věci dostatečným způsobem zabývaly tím, zda stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí, a srozumitelně s odkazem na příslušné důkazy vysvětlily, z jakého důvodu dospěly k závěru, že tomu tak nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.
Dobrovolníci Pražského Majdanu před rokem na Staroměstském náměstí informovali kolemjdoucí o válce na Ukrajině. U stánku propukl nejprve slovní konflikt a pak i strkanice se skupinou cizinců. Jednoho z cizinců zadržela policie hned po incidentu, další čtyři na letišti, brzy je však zase propustila. Podle tehdejších informací šlo o občany státu Evropské unie, z nichž nejméně jeden pocházel z postsovětského prostoru.
Policisté vycházeli hlavně z videozáznamů pořízených účastníky incidentu a z výslechů aktérů. Poté, co případ poslali přestupkové komisi, se dobrovolníci obrátili na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které postup policistů potvrdilo jako správný. Podle státní zástupkyně šlo o „běžný situační konflikt“ a neprokázalo se, že motiv spočíval v podpoře Ruska a zášti vůči Ukrajině. Stejný názor mělo také Městské státní zastupitelství v Praze.
Kremací zemřelých přímo na bitevním poli tak chce ututlat ztráty na životech před veřejností. „Putin byl informován, že objednávka je připravena a v blízké době bude doručena do Ruska,“ uvádí kanál. Kreml prý počítá s tím, že počet obětí do 1. května stoupne až na 220 tisíc!
Rusko v posledních několika měsících podniká masivní vzdušné útoky na Ukrajinu, přičemž rakety a bezpilotní letouny jsou namířeny především proti civilní a energetické infrastruktuře. Na druhou stranu byly zdokumentovány případy, kdy drony zasáhly vojenské objekty v Rusku, někdy i stovky kilometrů za frontovou linií. Předpokládá se, že tyto útoky provedla Ukrajina, která se k nim ovšem nikdy oficiálně nepřihlásila.
