Rusko z Číny objednalo mobilní krematoria: Ve válce s Ukrajinou očekává obrovské ztráty na životech?
Obrovské ztráty na životech ve válce s Ukrajinou údajně očekává Rusko. Kreml prý proto z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, aby se mohl těl padlých vojáků zbavit přímo na bitevním poli a obrovské ztráty na životech utajil před veřejností!
Válka na Ukrajině se táhne už pomalu rok a počet mrtvých neustále stoupá. Velké ztráty na životech údajně očekává Rusko. S šokující zprávou přišel deník Daily Star, který se odvolává na telegramový kanál General SVR. Podle informací kanálu proto Kreml z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, které prý využívá k likvidaci těl mobilizovaných vojáků.
Lídři evropských i dalších zemí dnes v rámci připomínky třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu slíbili další podporu Ukrajincům, kteří podle nich musí být zapojeni do mírových rozhovorů. Prezident Volodymyr Zelenskyj při jednání se spojenci v Kyjevě ocenil hrdinství spoluobčanů, poděkoval za dosavadní pomoc zahraničním spojencům a nabídl Rusku výměnu všech válečných zajatců. Rusko, jehož vzdušné síly opět útočily na ukrajinské území, ocenilo přístup Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který se staví kriticky k Ukrajině a inicioval mírové rozhovory pouze mezi USA a Ruskem.
Zelenskyj se dnes v Kyjevě sešel s lídry institucí Evropské unie a řady evropských států či Kanady. Na dálku se k jednání připojili vrcholní politici Británie, Turecka, Japonska či dalších evropských zemí, Česko zastupoval prezident Petr Pavel. Nezúčastnil se však žádný zástupce USA, ale ani Slovenska či Maďarska, jejichž vlády se vyjadřují vstřícně vůči Rusku.
„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců,“ nabídl Zelenskyj Moskvě. Podotkl také, že Ukrajina nedostane mír zadarmo a musí vytrvat a ukázat sílu ve chvíli, kdy se schyluje k vyjednávání.
Další političtí vůdci zdůrazňovali, že Ukrajina má nadále podporu jejich zemí, někteří mluvili o konkrétních dodávkách zbraní. Britský premiér Keir Starmer, kanadský předseda vlády Justin Trudeau, japonský premiér Šigeru Išiba, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či řada evropských lídrů se shodla, že Ukrajina musí být zastoupena u vyjednávacího stolu a její zájmy nelze ignorovat. Někteří evropští představitelé hovořili i o tom, že musí být slyšet i hlas Evropy.
„Třetí výročí začátku totální ruské invaze. Tři roky absolutního hrdinství našich lidí,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příspěvku sdílel i video, na kterém vzdává hold padlým vojákům spolu s dalšími světovými státníky, kteří do Kyjeva dorazili.
„Věčná památka všem, kteří se postavili na obranu našeho státu a našeho lidu a položili své životy, aby Ukrajina žila. Věčná vděčnost padlým hrdinům — vděčnost Ukrajiny, vděčnost všech svobodných národů,“ dodal Zelenskyj.
Ruská policie během tří let války proti Ukrajině uskutečnila více než 20 tisíc zatčení kvůli protiválečným postojům. Nejvíce z těchto zatčení ale bylo v prvním roce války, v dalších letech se jejich počet snížil na stovky, respektive desítky. Vyplývá to z údajů, které na výročí rozpoutání války zveřejnil specializovaný web OVD-Info.
V prvním roce války, 2022, ruská policie při veřejných protiválečných protestech uskutečnila 18 910 zatčení. V roce 2023 ochránci lidských práv zaznamenali 274 případů zadržení kvůli veřejným protiválečným akcím a loni pak 41 případů. Kromě toho policisté uskutečnili 856 zatčení kvůli protiválečným příspěvkům na sociálních sítích, protiválečné symbolice či z jiných důvodů, které se přímo či nepřímo týkaly války, citoval z údajů server BBC News.
Kremací zemřelých přímo na bitevním poli tak chce ututlat ztráty na životech před veřejností. „Putin byl informován, že objednávka je připravena a v blízké době bude doručena do Ruska,“ uvádí kanál. Kreml prý počítá s tím, že počet obětí do 1. května stoupne až na 220 tisíc!
Rusko v posledních několika měsících podniká masivní vzdušné útoky na Ukrajinu, přičemž rakety a bezpilotní letouny jsou namířeny především proti civilní a energetické infrastruktuře. Na druhou stranu byly zdokumentovány případy, kdy drony zasáhly vojenské objekty v Rusku, někdy i stovky kilometrů za frontovou linií. Předpokládá se, že tyto útoky provedla Ukrajina, která se k nim ovšem nikdy oficiálně nepřihlásila.
