Rusko z Číny objednalo mobilní krematoria: Ve válce s Ukrajinou očekává obrovské ztráty na životech?
Obrovské ztráty na životech ve válce s Ukrajinou údajně očekává Rusko. Kreml prý proto z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, aby se mohl těl padlých vojáků zbavit přímo na bitevním poli a obrovské ztráty na životech utajil před veřejností!
Válka na Ukrajině se táhne už pomalu rok a počet mrtvých neustále stoupá. Velké ztráty na životech údajně očekává Rusko. S šokující zprávou přišel deník Daily Star, který se odvolává na telegramový kanál General SVR. Podle informací kanálu proto Kreml z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, které prý využívá k likvidaci těl mobilizovaných vojáků.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
Policie v souvislosti s výbuchem pátrala po mužích, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Údajně se objednali na prohlídku muničního areálu. V té době se ve skladu patrně nacházely zbraně obchodníka, který dodával munici na Ukrajinu. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun.
Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat, informuje list Financial Times (FT).
Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout.
V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení.
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy ukrajinské armády. V Německu si léčili zranění, jež utrpěli v boji. Podle portálu Ukrajinska pravda to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podezřelý z vraždy je 57letý Rus, policie ho zadržela ve městě Murnau am Staffelsee. Bavorská policie zatím nemá důkazy o tom, že by čin souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu.
Ukrajinska pravda v neděli večer napsala, že pracovníci ukrajinského konzulátu zjišťují, u jakých jednotek muži sloužili a že navážou kontakt s jejich příbuznými.
Muži ve věku 23 a 36 let žili v okrese Garmisch-Partenkirchen, ve kterém leží i město Murnau. V sobotu byli s bodnými ranami nalezeni v areálu tamního nákupního centra. Jeden z nich zranění podlehl na místě, druhý krátce nato v nemocnici. Muže podezřelého z dvojnásobné vraždy policie ještě ten den večer zadržela u něj doma. Podle dosavadních zjištění se s oběťmi znal.
Kremací zemřelých přímo na bitevním poli tak chce ututlat ztráty na životech před veřejností. „Putin byl informován, že objednávka je připravena a v blízké době bude doručena do Ruska,“ uvádí kanál. Kreml prý počítá s tím, že počet obětí do 1. května stoupne až na 220 tisíc!
Rusko v posledních několika měsících podniká masivní vzdušné útoky na Ukrajinu, přičemž rakety a bezpilotní letouny jsou namířeny především proti civilní a energetické infrastruktuře. Na druhou stranu byly zdokumentovány případy, kdy drony zasáhly vojenské objekty v Rusku, někdy i stovky kilometrů za frontovou linií. Předpokládá se, že tyto útoky provedla Ukrajina, která se k nim ovšem nikdy oficiálně nepřihlásila.
