Válka přinesla pád ukrajinských oligarchů: Přišli o miliardy! Posilní to ukrajinskou demokracii?
Celá desetiletí nejbohatší ukrajinská elita hromadila majetek, držela v rukou nejen ekonomickou, ale rovněž politickou moc. Nicméně od počátku ruské invaze do jejich země ukrajinští oligarchové přišli o miliardy korun. Je tedy vláda ukrajinských boháčů u konce?
Nejbohatším Ukrajincem je Rinat Achmetov (56), který je ztělesněním oligarchy. Syn horníka, který se stal miliardářem a po celé Ukrajině je znám jako „Král Donbasu“, analyzuje stanice BBC. Vlastní mimo jiné také těžiště bohatá na ocel a uhlí na východu země včetně oceláren Azovstal v Mariupolu, ze kterých po ruském ostřelování zbyly jen trosky. Právě Azovstal se stal místem, kde se odehrávaly poslední těžké boje o město.
Největší nebezpečí pro Ukrajinu
Achmetov vlastní rovněž fotbalový klub FK Šachtar Doněck, jeden z vůbec nejlepších týmů v zemi, a donedávna mu patřil i jeden z největších televizních kanálů. Když se odhlédne od jejich bohatství, oligarchové vždy měli i velkou politickou moc. V roce 2017 think-thank Chatham House uvedl, že právě oligarchové „představují největší nebezpečí pro Ukrajinu“.
Boháči přes širokou síť spojenců a loajálních poslanců opakovaně ovlivňovali schvalování různých zákonů, které jejich obchodním impériím přinášely výhody. Prezident Volodymyr Zelenskyj je označil za „skupinu lidí, kteří si myslí, že jsou důležitější než zákonodárci, státní úředníci nebo soudci“. Nicméně také oligarchové pociťují dopad ruské agrese, od roku 2014 – anexe Krymu a okupace oblastí východní Ukrajiny, jejich byznys trpí. Ani jejich podnikům či jejich vlastním nemovitostem se nevyhýbají ruské rakety.
Běžní Ukrajinci se domnívají, že Achmetov jako nejbohatší muž měl udělat víc, měl ve svém domovské oblasti skoncovat se separatismem podporovaným Ruskem. Jak na Donbasu sílil ruský vliv, Achmetov nechal ve svých továrnách spustit varovnou sirénu na protest. Zároveň přišel s prohlášením, kde se velmi kriticky vyjádřil k separačním snahám.
Oslabení moci oligarchů
Co se týče financování a podpory obránců, byla z Achmetovovy strany nedostatečná, shodují se Ukrajinci i experti. Zvláště v porovnání s dalším ukrajinským magnátem a miliardářem Ihorem Kolomojským. V březnu 2014 se stal gubernátorem Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Jak konflikt eskaloval, Kolomojskyj poskytl milionovou podporu dobrovolnickým jednotkám. Nabízel finanční odměny za zadržené ruské bojovníky a zásoboval armádu palivem.
Jenže v roce 2019 se Kolomojskyj dostal do ostrého sporu se Zelenského předchůdcem Petrem Porošenkem. Parlament v tu dobu zrovna schválil zákon, kvůli kterému Kolomojskyj ztratil kontrolu nad ropnou společností. A jaká byla jeho odpověď? Podle dostupných informací měl dorazit na centrálu společnosti v doprovodu mužů se samopaly. Někdejší exgubernátor Dněpropetrovské oblasti navíc přišel o ukrajinské občanství, to mu odebral Zelenskyj, Kolomojskyj je totiž spojován s vytunelováním ukrajinské banky Privat Bank.
Válka na východě Ukrajině pokračovala dál a oligarchové ztráceli další a další továrny, doly a úrodnou půdu, konec ukrajinských boháčů byl na spadnutí. Další velká rána přišla v roce 2021, kdy Ukrajina schválila tzv. „deoligarchační zákon“. Zelenského zákon definoval oligarchu, jako někoho, kdo splňuje alespoň 3 z následujících 4 kritérií:
- někdo, kdo se účastní politického života;
- někdo, kdo má vliv na média nebo politiku;
- někdo, kdo vlastní monopol;
- někdo, kdo za rok vydělá miliony dolarů.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Kdo se „kvalifikoval“, musel projít speciální prověrkou a dostal zakázáno financovat politické strany. Aby se Achmetov nedostal na Zelenského seznam, ihned prodal svoje podíly v médiích. Pak přišel únor 2022, kdy Rusko rozpoutalo otevřenou válku na Ukrajině. To byla pro ukrajinské oligarchy další špatná zpráva, jen to umocnilo jejich finanční ztráty. Otázkou je, posílí pád oligarchů ukrajinskou demokracii?
Oligarchové a demokracie
„Určitě,“ domnívá se šéfredaktorka populárních internetových novin Ukrajinska Pravda Sevhil Musajevová. „Tahle válka je počátek konce oligarchů na Ukrajině. Deoligarchační zákon byl jedním z prvních spouštěčů jejich pádu,“ domnívá se Serhij Leščenko, který patřil k nejprominentnějším ukrajinským investigativním novinářům a nyní působí jako poradce v kanceláři prezidenta Zelenského.
„S tím, jak válka eskalovala, ještě více to ztěžovalo život oligarchům,“ dodal pro reportéry BBC. „Jejich pozornost se musela přesunout k jejich vlastnímu přežití a na domácí politiku neměli čas,“ vysvětlil Leščenko. Nyní záleží na ukrajinské společnosti a protikorupčních institucích, aby zabránily zrození nových oligarchů,“ hodnotí Musajevová. Zdůraznila však, že přežití ukrajinské demokracie závisí hlavně na výsledku války s Ruskem.
