Kyjevan ukradl Banksyho dílo: Vyřízl ho z fasády. Hrozí mu až 12 let vězení
Až 12 let za mřížemi hrozí obyvateli Kyjeva, který se v okolí ukrajinské metropole pokusil na počátku prosince ukrást jedno z protiválečných děl slavného britského umělce Banksyho. Z fasády domu v Hostomelu vyřízl obrázek ženy v natáčkách a plynové masce a s hasičským přístrojem v rukou. O obvinění podezřelého a možném trestu v případě odsouzení informovala rozhlasová stanice Rádio Svoboda s odvoláním na generální prokuraturu.
Banksyho graffiti bylo oceněno na devět milionů hřiven (asi 5,58 milionu Kč). Podle prokuratury si podezřelý uvědomoval hodnotu díla a chtěl jej prodat. Nyní byl obviněn z mimořádně velké krádeže, spáchané navíc za válečného stavu.
O případu vandalství nejprve informoval na sociálních sítích očitý svědek Serhij Žuk, podle kterého pachatelé Banksyho dílo vyřízli z fasády za bílého dne. Policie vandalský čin potvrdila a oznámila, že zadržela skupinu lidí, kteří jej mají na svědomí. Zadržení na svou obhajobu uvedli, že Banksyho dílo chtěli prodat, aby utržené peníze mohli poslat na potřeby ukrajinských ozbrojených sil.
Banksy dříve potvrdil serveru The Art Newspaper, že na Ukrajině vytvořil sedm graffiti, včetně obrázku ženy v Hostomelu. O letiště v Hostomelu se v úvodu války, kdy se Rusové snažili zmocnit Kyjeva, tvrdě bojovalo.
Banksy je jedním z nejslavnějších světových umělců, zároveň zůstává v anonymitě. Proslavil se na začátku 90. let pouličními graffiti v Bristolu. Během dalších let se jeho práce objevily v Paříži, New Yorku a Park City v Utahu. Média jej často popisují jako „nepolapitelného“ a „tajemného“ či „guerillového“ pouličního umělce. Mezi jeho fanoušky patří i největší světové celebrity.
Města a vesnice v Kyjevské oblasti byly mezi prvními na Ukrajině, které letos v únoru pocítily ruskou vojenskou agresi. Část regionu obsadila hned v prvních dnech invaze ruská okupační vojska, stáhla se odsud zhruba na začátku dubna. Po osvobození obcí svět šokovaly informace o masakrech civilistů ruskými vojáky a o masových hrobech. Moskva zodpovědnost popřela.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
