Zemřel Putinův „raketový muž“ Nesterov: Ruský oligarcha zpronevěřil přes miliardu!
Jeden z nejlepších ruských raketových inženýrů zemřel ve věku 74 let. Vladimir Nesterov stál v čele projektu ruských kosmických raket Angara. Oligarcha měl před smrtí na krku obvinění z řady podvodů a zpronevěry.
O úmrtí Nesterova ve středu informovala ruská státní tisková agentura Tass s odvoláním na informace potvrzené tiskovou službou Chruničevova výzkumného centra. Tomu ruský oligarcha kdysi velel. Byl jedním z šéfů ruského kosmického programu a stál v čele vývoje ruských raket Angara. Vladimir Putin doufal, že díky Nesterovi a jeho vizím Rusové uskuteční vlastní pilotovanou misi na měsíc.
Ruské úřady příčinu úmrtí vlivného Rusa nezveřejnily. Co je podle listu New York Post ale zřejmé je to, že Nesterov byl v době svého úmrtí obviněn z rozsáhlých podvodů a zpronevěry. V roce 2020 měl zpronevěřit astronomickou částku v přepočtu zhruba jeden miliardy a půl korun.
Ruský prezident Vladimir Putin tak přišel o dalšího z významných vědců. Před několika dny zemřel také Alexander Buzakov, šéf legendárních ruských Admiralitních loděnic, které se specializují na konstrukci ponorek a válečných lodí pro ruské ministerstvo obrany. O život přišel náhle v pětašedesáti letech. Buzakov měl být den před smrtí naprosto zdravý.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na sociální síti potvrdil, že „v nejbližších dnech“ dodá Bundeswehr další odpalovací zařízení Patriot, další komponenty systému budou následovat během dvou či tří měsíců. „Více schopností protivzdušné obrany znamená pro Ukrajinu více zachráněných životů,“ zdůraznil Šmyhal.
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem obhajuje tehdejší německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) propuštění ruského vraha Vadima Krasikova. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že si za svým rozhodnutím stojí a věří, že tento krok umožnil, aby dál žila vágní naděje na demokratické Rusko.
Výměna vězňů z loňského 1. srpna byla největší známou výměnou vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Z Ruska se dostali například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. Do výměny se zapojily také Bělorusko, Německo, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zpochybnil schopnosti Ruska vést jakoukoliv větší válku. „Nemyslím si, že existují jakékoli pochyby o tom, že z hlediska konvenčních vojenských schopností by Rusové nemohli porazit Spojené státy nebo, upřímně řečeno, mnoho zemí v Evropě,“ odpověděl Rubio na otázku, zda se Rusové mohou vojensky rovnat USA. Tu dostal v rozhovoru pro Fox News Radio „Myslím, že by s tím měli problémy. Mají problémy s Ukrajinou, která má teď největší armádu v Evropě,“ dodal.
