Slibovali, ale z Ruska neodešli: Seznamu západních provinilců vévodí farmaceutický gigant. Kdo ještě zůstal?
Britská společnost MRA od uvalení prvních sankčních balíčků na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajinu monitoruje všechny velké západní společnosti, které ve federaci dodnes obchodují. Stovky firem kvůli nevyprovokovanému útoku v Rusku krátce po zahájení okupace ukončily svůj provoz. Na seznamu společností stále operujících v zemi se kromě několika bank řadí mimo jiné americký farmaceutický gigant, který se po propuknutí pandemie zabýval vývojem vakcíny proti covidu-19.
Společnost MRA odhalovala provoz firem v Rusku na základě jejich dovozu, vývozu, vlastnictví tamních továren nebo dalších investic. Mezi největší „provinilce“ zařadila farmaceutickou společnost Johnson&Johnson, britskou banku HSBC, americkou investiční společnost Goldman Sachs, britského výrobce tělových produktů a potravin Unilever a americký drogistický koncern Procter & Gamble.
Firma Johnson&Johnson v Moskvě dodnes školí zdravotní profesionály a prodává zde lékařská a lékárnická zařízení – to vše navzdory prohlášení, které vydala na konci března. Společnost tehdy uvedla, že do Ruska přestane dovážet své produkty a ukončí lokální marketingovou činnost. Johnson&Johnson poslala miliony dolarů humanitárním společnostem operujícím na Ukrajině a válečný konflikt veřejně označila za „devastující“. Společnost MRA ji proto označila za pokryteckou a udělila jí nejhorší hodnocení.
Slib je jen slib
Za druhou nejhorší označilo MRA britskou banku HSBC, která v červenci prohlásila, že odsouhlasila prodej svých poboček v Rusku, k tomu ale podle informací firmy zatím nedošlo. „Slib je jen slib, dokud není splněn,“ okomentovalo MRA.
Třetí místo patří investiční firmě Goldman Sachs se sídlem v USA. Společnost čelí kritikám za to, že nadále poskytuje své služby ruským klientům, mluvčí ale pro britský server DailyMail následně uvedl, že svůj provoz v Rusku postupně omezí. Společnost Unilever uvedla, že v zemi ukončila „většinu aktivit“, přičemž hodlá ve federaci nadále prodávat „základní potraviny a hygienické produkty“.
Na páté příčce se umístil koncern Procter&Gamble. Společnost stejně jako mnoho jiných firem informovala, že v Rusku odkročila od veškerých investic, ukončila marketingovou činnost a zúžila nabídku produktů. Své výrobky ve federaci přesto dál prodává v objemném množství.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
