Pondělí 30. ledna 2023
Svátek slaví Robin, zítra Marika
Oblačno, déšť se sněhem 1°C

Komentář: Jak ukončit válku na Ukrajině? K jednáním je potřeba jasná podpora Západu

Autor: Marie Dumoulinová, swp - 
8. ledna 2023
18:19

Až nadejte vhodný čas, budou na Ukrajině zapotřebí mírová jednání. Nyní se jeví, že mají obránci navrch. Budou chtít jednat s Ruskem o míru? „Klíčovým prvkem při přesvědčování budou bezpečnostní záruky ze strany mezinárodních partnerů Ukrajiny,“ píše v komentáři pro Blesk Zprávy expertka na východní Evropu Marie Dumoulinová z think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).

V uplynulých týdnech řada západních představitelů navrhla zvážit možnost jednání o urovnání a ukončení rusko-ukrajinské války. Volodymyr Zelenskyj jmenoval podmínky, za kterých by mohl uvažovat o mírových rozhovorech, mimo jiné stažení všech ruských sil z ukrajinského území, návrat všech ukrajinských příslušníků ozbrojených sil a civilistů zadržených nebo deportovaných do Ruska a zřízení zvláštního mezinárodního soudního tribunálu, který stíhal ruské vedení za jeho agresi. Tyto podmínky nejsou zdaleka splněny, ale vzhledem k tomu, že Ukrajina pokračuje v protiofenzívě a získává zpět klíčová území, jako je například Cherson - jediné regionální hlavní město, které Rusko dobylo při svém počátečním útoku - může být Kyjev v příznivější pozici pro zahájení diplomatických rozhovorů.

Je však nepravděpodobné, že by ochota vyjednávat mohla být pouze výsledkem ukrajinského pokroku na bojišti. Klíčovým prvkem při přesvědčování Ukrajiny, aby se zapojila do jednání, až nadejte vhodný čas, budou záruky týkající se její bezpečnosti, které jí poskytnou její mezinárodní partneři.

Pro Ukrajince by to znamenalo, že by mohli vstoupit do mírových rozhovorů s Ruskem s jistotou, že jejich podmínky jsou nejen realistické, ale i uznávané mezinárodním společenstvím. Tím by vyjednavači i širší ukrajinská veřejnost získali jistotu, že se dohodnuté urovnání ihned nerozpadne a neosmělí Rusko k novým útokům v budoucnu. Důležité bude také dodat investorům důvěru v budoucnost země a připravit půdu pro její obnovu a návrat uprchlíků.

Podobné záruky však mohou být provázeny nebezpečím. Pokud je například závazek příliš závazný, mohou být vnější strany - v tomto případě západní partneři Ukrajiny - zataženy do konfliktu vyvolaného chováním země, které poskytly své záruky. Je proto běžné, že ti, kdo poskytují záruku, si ponechávají právo konečného rozhodnutí o tom, kdy bude jejich zásah zahájen, a o rozsahu poskytnuté pomoci. Pokud je závazek vnímán jako neupřímný, může povzbudit nepřátelské aktéry a v konečném důsledku oslabit bezpečnost ohrožené země. Důvěryhodné bezpečnostní záruky tedy vyjadřují rovnováhu mezi mírou rizika, kterou jsou ručitelé ochotni podstoupit, a politickými zájmy, které hájí tím, že se zasazují o bezpečnost dané země.

Na podporu Ukrajiny byla dosud předložena řada návrhů. Poté, co Rusko v září 2022 nezákonně anektovalo čtyři oblasti východní Ukrajiny, Ukrajina oficiálně požádala o vstup do NATO. Ministři zahraničí aliance 29. listopadu zopakovali „politiku otevřených dveří“ organizace a svůj závazek vůči Ukrajině ve válce, ačkoli v této fázi žádost Ukrajiny nezvažovali.

Kyjevský bezpečnostní pakt

Zpráva vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka a bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena se vyslovuje pro „kyjevský bezpečnostní pakt“, který by zahrnoval soubor bezpečnostních záruk, jež by odrazovaly od budoucích útoků na Ukrajinu a poskytovaly základ pro mezinárodní vojenskou pomoc v případě, že by došlo k obnovení agrese. Kyjevský bezpečnostní pakt by byl společným strategickým dokumentem skupiny států poskytujících záruky, které by mohly přijmout další závazné závazky na bilaterální bázi, pomoci Ukrajině při obnově jejích ozbrojených sil a obranného průmyslu, provádět společný výcvik a cvičení a posílit bezpečnostní spolupráci.

Think-tank Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) stanovil „dlouhodobý válečný plán“, který vyzývá k rozšíření podpory Západu Ukrajině, včetně formálního závazku pomoci a asistence Ukrajině k zajištění její obrany v případě budoucího útoku. Tento krok nejenže má zásadní význam pro to, aby politické vedení v Kyjevě mohlo vstoupit do jednání v co nejlepší pozici, ale je také dokladem připravenosti partnerů Ukrajiny podpořit její boj za suverenitu a územní celistvost. Tato podpora by měla být doplněna posílenou vojenskou a finanční pomocí, jakož i ustanoveními o obnovení sankcí či uvalení nových. Rozsah možné podpory by měl zůstat poměrně vágní, aby všechny možnosti zůstaly otevřené a Kreml nemohl testovat jejich limity.

S tím, jak se Ukrajina blíží ke vstupu do EU, má smysl začít přizpůsobovat podmínky podpory poskytované současným členským státům. Obdobný závazek dalších západních partnerů, včetně Spojených států, by však pomohl udržet transatlantickou jednotu v otázce podpory Ukrajiny. Ukrajina by se zase měla zavázat k udržení vlastních kapacit na obranu svého území. Aby se zabránilo jakémukoli morálnímu riziku, bezpečnostní záruky by nebyly spouštěny automaticky, ale mezi Ukrajinou a jejími partnery by byl vytvořen zvláštní mechanismus pro mimořádné situace, který by sloužil k vyhodnocování povahy bezpečnostních incidentů a rozhodování o vhodných reakcích.

Bez ohledu na konkrétní podobu bezpečnostních záruk je zásadní, aby tyto záruky ujistily Ukrajinu o budoucí solidaritě a vyslaly Rusku jasný signál, že jakákoli budoucí eskalace konfliktu by se setkala s ještě silnější podporou Ukrajiny ze strany Západu. Obou cílů lze dosáhnout pouze prostřednictvím důvěryhodného závazku partnerů Ukrajiny spočívajícím v reálné součinnosti, kterou v současnosti poskytují, spolu s důsledností jejich širších politických a bezpečnostních zájmů.

Ústředním bodem debaty o budoucím urovnání musí být bezpečnost Ukrajiny. Tím, že Zelenskému zaručí dlouhodobější závazky, mohou mezinárodní partneři Ukrajině pomoci přistupovat k mírovým jednáním s větším pocitem jistoty ohledně budoucí bezpečnosti Ukrajiny. Prozatím je zásadní, aby partneři Ukrajiny pokračovali v poskytování vojenské pomoci a nechali Ukrajinu samotnou rozhodnout, jaké podmínky bude třeba splnit, aby bylo možné zahájit mírové rozhovory. Měli by však také začít vypracovávat komplexní vizi toho, jaké záruky mohou Ukrajině poskytnout, aby zajistili její dlouhodobou bezpečnost.

Marie Dumoulinová je ředitelkou programu Širší Evropa v think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, dříve vedla oddělení východní Evropy na francouzském ministerstvu zahraničí.

Video  Oteklý Putin se šampaňským: Začala si Ukrajina  - Reuters
Video se připravuje ...

11:25
Dnes
!

Britský expremiér Boris Johnson prohlásil, že mu ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu před invazí na Ukrajinu vyhrožoval raketovým úderem. Johnson prý tehdy Putina ve „velmi dlouhém“ hovoru loni v únoru varoval, že případná válka bude „naprostou katastrofou“; podle západních tajných služeb se už k invazi schylovalo. Johnson varoval Putina, že invaze na Ukrajinu povede k západním sankcím a zvýšení počtu vojáků NATO u ruských hranic. Snažil se také odradit Rusko od vojenské akce tím, že Putinovi řekl, že Ukrajina se „v dohledné budoucnosti“ k Severoatlantické alianci nepřipojí.

„V jednu chvíli mi pohrozil a řekl: ‚Borisi, nechci ti ublížit, ale s raketou by to trvalo jen minutu‘ nebo něco takového. Veselé,“ uvedl Johnson pro BBC a připomněl „velmi dlouhý“ a „nanejvýš mimořádný“ telefonát z února 2022, který následoval po jeho návštěvě v Kyjevě. „Ale myslím si, že podle velmi uvolněného tónu, který nasadil... si s mými pokusy přimět ho k jednání jen hrál,“ dodal. Putin se podle Johnsona během hovoru choval „velmi familiárně“.

Kreml reagoval, že Johnson lže. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že co Johnson uvedl, není pravda, „přesněji řečeno, je to lež“.

10:56
Dnes

Ruské ztráty podle generálního štábu Ukrajiny: Za poslední den narostly o 490 vojáků, čtyři tanky, tři obrněná vozidla atd.

Ruské ztráty ke 30. 1. podle ukrajinské armády.
10:32
Dnes
!

Zpoždění v dodávkách západních raketometů dalekého dostřelu, vyspělých systémů protivzdušné obrany a tanků omezila schopnost Ukrajiny využít ruských neúspěchů k provedení rozsáhlejší protiofenzivy. Upozorňují na to experti amerického Institutu pro studium války (ISW).

Západní debaty o předpokládaných potížích či nemožnosti, aby Ukrajina dobyla zpět podstatnou část území, které se loni zmocnilo Rusko, neberou dostatečně zřetel na to, jak zpoždění Západu v dodávkách nezbytné vojenské výzbroje tyto problémy prohlubují. Pomalé poskytování a doručování pomoci nejsou jedinými faktory, které omezují schopnost Ukrajiny zahájit rozsáhlé útočné operace. Přispívají k tomu také zvláštnosti přijímání politických rozhodnutí na Ukrajině, ale v žádné válce nebylo rozhodování bezproblémové, poznamenává ISW.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...
Další videa