„Duch Kyjeva“: Co stojí za mýtem o hrdinném pilotovi? A kdo zachránil ukrajinskou metropoli?
Oblíbená legenda o takzvaném Duchu Kyjeva, expertním pilotovi, který na počátku ruské invaze zachránil Kyjev před okupanty, byla po dlouhém spekulování vyvrácena, souboj o hlavní město se ale podařilo objasnit až díky nejnovějšímu výzkumu britského experta Dr. Justina Bronka. Za svobodu metropole je zodpovědné ukrajinské letectvo, které navzdory ruské přesile dokázalo okupující jednotky vyhnat z města. Nízký počet letadel v porovnání s nepřítelem přitom nebyl tou jedinou nevýhodou obranných jednotek. Na Bronkův výzkum upozornil server Daily Mail.
Jeden z prvních kroků ruské armády bylo zničit všechny ukrajinské protiletecké systémy, čehož Rusové docílili téměř okamžitě po vniknutí na sousední území. V porovnání s ukrajinskou leteckou technikou měli okupanti patnáctinásobnou převahu, jejich pokus o dobytí hlavního města přesto úspěšný nebyl.
Kromě přesily měla ruská armáda mimo jiné ještě jednu výhodu. Ukrajinští piloti museli kvůli pokročilým radarům ruských letadel létat velmi nízko, aby se k nepřátelům dostali dostatečně blízko a mohli je zneškodnit raketami krátkého doletu. Takto se ale sami dostávali do většího nebezpečí a mnoho z nich přišlo kvůli strategickým manévrům o život.
Rusům zlomila vaz jediná chyba
První dny zaznamenala ukrajinská armáda dramatické ztráty, na obloze denně probíhaly desítky až stovky malých leteckých bitev, během kterých zemřeli někteří z řad nejschopnějších pilotů Ukrajiny. Rusko mezitím přišlo jen o minimum letců, ať už díky významné přesile, nebo vyšší kvalitě letounů.
Ukrajinskému letectvu se ovšem navzdory komplikacím podařilo první linii udržet a dát tak ostatním jednotkám dostatek času na přesun zachovaných protileteckých systémů a opravu zničené infrastruktury potřebné k boji.
Po prvních třech dnech bojů Rusové zachybovali, když si ve snaze vést „elektronickou válku“ proti svým sousedům zablokovali vlastní přenosy, a způsobili si tak enormní komunikační problémy. Ukrajinci dostali šanci přeskupit své jednotky a piloti brzy na to zahájili ještě silnější útok než doposud.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy. Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil. Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit. Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
