„Duch Kyjeva“: Co stojí za mýtem o hrdinném pilotovi? A kdo zachránil ukrajinskou metropoli?
Oblíbená legenda o takzvaném Duchu Kyjeva, expertním pilotovi, který na počátku ruské invaze zachránil Kyjev před okupanty, byla po dlouhém spekulování vyvrácena, souboj o hlavní město se ale podařilo objasnit až díky nejnovějšímu výzkumu britského experta Dr. Justina Bronka. Za svobodu metropole je zodpovědné ukrajinské letectvo, které navzdory ruské přesile dokázalo okupující jednotky vyhnat z města. Nízký počet letadel v porovnání s nepřítelem přitom nebyl tou jedinou nevýhodou obranných jednotek. Na Bronkův výzkum upozornil server Daily Mail.
Jeden z prvních kroků ruské armády bylo zničit všechny ukrajinské protiletecké systémy, čehož Rusové docílili téměř okamžitě po vniknutí na sousední území. V porovnání s ukrajinskou leteckou technikou měli okupanti patnáctinásobnou převahu, jejich pokus o dobytí hlavního města přesto úspěšný nebyl.
Kromě přesily měla ruská armáda mimo jiné ještě jednu výhodu. Ukrajinští piloti museli kvůli pokročilým radarům ruských letadel létat velmi nízko, aby se k nepřátelům dostali dostatečně blízko a mohli je zneškodnit raketami krátkého doletu. Takto se ale sami dostávali do většího nebezpečí a mnoho z nich přišlo kvůli strategickým manévrům o život.
Rusům zlomila vaz jediná chyba
První dny zaznamenala ukrajinská armáda dramatické ztráty, na obloze denně probíhaly desítky až stovky malých leteckých bitev, během kterých zemřeli někteří z řad nejschopnějších pilotů Ukrajiny. Rusko mezitím přišlo jen o minimum letců, ať už díky významné přesile, nebo vyšší kvalitě letounů.
Ukrajinskému letectvu se ovšem navzdory komplikacím podařilo první linii udržet a dát tak ostatním jednotkám dostatek času na přesun zachovaných protileteckých systémů a opravu zničené infrastruktury potřebné k boji.
Po prvních třech dnech bojů Rusové zachybovali, když si ve snaze vést „elektronickou válku“ proti svým sousedům zablokovali vlastní přenosy, a způsobili si tak enormní komunikační problémy. Ukrajinci dostali šanci přeskupit své jednotky a piloti brzy na to zahájili ještě silnější útok než doposud.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš dnes s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořil v Praze o příštím zasedání Evropské rady či o spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kterou chce obnovit. Babiš to dnes po schůzce řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova. „Bavili jsme se hlavně o nastávajícím zasedání Evropské rady, které má řešit hlavní problémy. Jednak vztah k Ukrajině, nový rozpočet, energie, další věci,“ řekl Babiš. „Když některé státy v rámci V4 mají ohledně konfliktu na Ukrajině jiný názor, tak to neznamená, že bychom nemohli společně řešit ETS 2, ilegální migraci, znovu se vrátit k ETS 1 a hlavně energie a další věci, které Evropu trápí,“ podotkl Babiš. Aktivita V4 se s vládou Petra Fialy (ODS) snížila vzhledem k různým náhledům Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně na zahraničněpolitické záležitosti. Cesta k míru v případě tak rozsáhlého konfliktu, jakým je ten na Ukrajině, není logicky přímočará a vyžaduje celou řadu složitých jednání, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „USA se ukazují jako jediný světový hráč, který je cílevědomý a trpělivý na cestě k ukončení války, nastolení stability a zachování suverenity Ukrajiny,“ podotkl. Aktualizovaný plán podle něj jistě bude předmětem dalších citlivých jednání. „Zároveň je dobrou zprávou, že se snaha o dosažení míru nezastavila,“ dodal Vondráček. Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.
