„Duch Kyjeva“: Co stojí za mýtem o hrdinném pilotovi? A kdo zachránil ukrajinskou metropoli?
Oblíbená legenda o takzvaném Duchu Kyjeva, expertním pilotovi, který na počátku ruské invaze zachránil Kyjev před okupanty, byla po dlouhém spekulování vyvrácena, souboj o hlavní město se ale podařilo objasnit až díky nejnovějšímu výzkumu britského experta Dr. Justina Bronka. Za svobodu metropole je zodpovědné ukrajinské letectvo, které navzdory ruské přesile dokázalo okupující jednotky vyhnat z města. Nízký počet letadel v porovnání s nepřítelem přitom nebyl tou jedinou nevýhodou obranných jednotek. Na Bronkův výzkum upozornil server Daily Mail.
Jeden z prvních kroků ruské armády bylo zničit všechny ukrajinské protiletecké systémy, čehož Rusové docílili téměř okamžitě po vniknutí na sousední území. V porovnání s ukrajinskou leteckou technikou měli okupanti patnáctinásobnou převahu, jejich pokus o dobytí hlavního města přesto úspěšný nebyl.
Kromě přesily měla ruská armáda mimo jiné ještě jednu výhodu. Ukrajinští piloti museli kvůli pokročilým radarům ruských letadel létat velmi nízko, aby se k nepřátelům dostali dostatečně blízko a mohli je zneškodnit raketami krátkého doletu. Takto se ale sami dostávali do většího nebezpečí a mnoho z nich přišlo kvůli strategickým manévrům o život.
Rusům zlomila vaz jediná chyba
První dny zaznamenala ukrajinská armáda dramatické ztráty, na obloze denně probíhaly desítky až stovky malých leteckých bitev, během kterých zemřeli někteří z řad nejschopnějších pilotů Ukrajiny. Rusko mezitím přišlo jen o minimum letců, ať už díky významné přesile, nebo vyšší kvalitě letounů.
Ukrajinskému letectvu se ovšem navzdory komplikacím podařilo první linii udržet a dát tak ostatním jednotkám dostatek času na přesun zachovaných protileteckých systémů a opravu zničené infrastruktury potřebné k boji.
Po prvních třech dnech bojů Rusové zachybovali, když si ve snaze vést „elektronickou válku“ proti svým sousedům zablokovali vlastní přenosy, a způsobili si tak enormní komunikační problémy. Ukrajinci dostali šanci přeskupit své jednotky a piloti brzy na to zahájili ještě silnější útok než doposud.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit. Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy. Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr. Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
