12°C
Zelenskyj se obul do Klička: Nečekaná a tvrdá kritika a slova o lhářích! "Musíte se víc snažit," vzkázal do Kyjeva
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval nezvykle ostře kyjevskou radnici za nedostatečnou pomoc lidem, kteří kvůli ruským útokům zůstali bez elektrické energie. Podle ukrajinského prezidenta kyjevské vedení musí vyvinout větší nasazení, napsala agentura Reuters. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na prezidentovu kritiku zatím nereagoval.
Zelenskyj ve videu, které zveřejnil v pátek večer, řekl, že ne ve všech ukrajinských městech byla reakce úřadů na problémy způsobené ruskými útoky dostatečná. Podle něj mnoho stížností přicházelo z Kyjeva a jeho okolí. "Mnoho (lidí) zůstalo bez proudu 20 nebo 30 hodin. Od radnice očekáváme kvalitní práci," uvedl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident například kritizoval připravenost nouzových míst, kam se lidé postižení útoky mohou přijít ohřát či dobít mobilní telefony. "Mírně řečeno, chce to více práce," řekl na adresu špiček Kyjeva. Podle něj také někteří představitelé o nouzových místech, kterých je podle úřadů v celé zemi na 4000, lhali. Zelenskyj však další podrobnosti nesdělil.
Rusko tento týden opět masivně zaútočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, úplně bez proudu byla bezprostředně po útocích celá Kyjevská oblast a částečně některá města včetně Lvova a Kyjeva. Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla také aktivována havarijní ochrana v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně. V pátek společnost Ukrenerho, která provoz ukrajinské rozvodné sítě zajišťuje, oznámila, že se podařilo obnovit 70 procent dodávek proudu.
Ukrajinský prezident uvedl, že bez elektrické energie zůstává zhruba šest milionů odběratelů, což je o polovinu méně než ve středu večer. Zhruba 600.000 odběratelů je bez proudu právě v hlavním městě. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že se podařilo obnovit dodávky elektrické energie pro téměř celou kritickou infrastrukturu, a to včetně nemocnic, tepláren či vodáren a zařízení pro distribuci vody, napsal server BBC News.
Po náletu ruských dronů na Konotop v Sumské oblasti vypukly ve městě požáry. Vypadly také dodávky elektřiny, uvedl starosta Artem Semenichin podle agentury Unian a dodal, že se při útoku ve městě ozvalo deset explozí. Energetická soustava je podle něj v kritickém stavu.
„Pracovníci energetiky dělají vše pro to, aby zajistili dodávky elektřiny do nemocnice a vodovodního systému,“ uvedl Semenichin a dodal, že zdravotnická zařízení jsou i přes výpadek proudu v provozu.
Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 64 bezpilotními letouny a několika střelami. Přes 40 dronů ukrajinská obrana sestřelila; zatím není jasné, kam dopadly a jaké škody způsobily zbývající letouny.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přes video promluvil ke čtvrtému summitu Mezinárodní krymské platformy. Zdůraznil, že podpora NATO „pomůže Ukrajině bránit se dnes a odradit Rusko od agrese v budoucnu“.
Generální tajemník ocenil důležitou práci Krymské platformy při posilování spolupráce Ukrajiny s mezinárodním společenstvím a posilování dialogu. Ocenil rovněž odvahu a odolnost ukrajinských ozbrojených sil a občanů a označil je za inspiraci „pro svět i pro mě osobně“. Ve svém posledním projevu na Krymské platformě ve funkci generálního tajemníka Stoltenberg uzavřel: „S trvalou pomocí NATO Ukrajina zvítězí jako suverénní, nezávislý a demokratický národ.“
České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.
Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320.000 uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400.000.
