Středa 1. února 2023
Svátek slaví Hynek, zítra Nela
Zataženo, sněžení 2°C

Čech pomáhal v Charkově i v Africe: Na jiné krize zbývá nyní méně peněz, většina jde Ukrajině

Autor: amb, swp - 
28. listopadu 2022
05:00

Humanitární pracovník Diakonie ČCE Erik Siegl se nedávno vrátil z Ukrajiny, pobýval tam v místy válkou zničené charkovské oblasti. V minulosti navštívil i jiné krizové oblasti, byl například v Keni nebo v Mauretánii, která hostí somálské a malijské uprchlíky. S vládním programem Medevac tam pomáhal podpořit místní zdravotní středisko.

„V Mauritánii pokrývá 150 tisíc lidí a předtím bylo nevybavené, nemělo rentgen, ultrazvuk na porodním oddělení, přístroje na testování krve, ani vybavení na komplikovanější porody. Byli tam vzdělaní zdravotníci, ale bez patřičné techniky. Program Medevac je tak podpořil v něčem, co dokážou dělat, ale doposud dost dobře nemohli. Česká pomoc tam pozitivně ovlivnila zdraví a životy tamních lidí,“ řekl Siegl k zdravotnímu středisku na Mauritánii.

Peníze na humanitární pomoc teď ale plynou hlavně na Ukrajinu, která přímo sousedí s Evropskou Unií. Tím se však krize v Mali nebo v Somálsku posouvají na okraj pozornosti, přestože dřív se o nich hodně mluvilo.

Přitom i ony potřebují finanční pomoc ze zahraničí na základní věci, jako je zajištění zdravotní péče, či škol v uprchlickém táboře. V zdravotním středisku přímo v uprchlickém táboře s počtem obyvatel jako Liberec pracuje často jen jeden či dva lékaři.

„To zapůsobí na člověka, který je zvyklý na určitou standardní podobu nemocnic. Tamní deficit péče není jen o vybavení. Kde je málo doktorů a zdravotníků na mnoho pacientů, přichází přetíženost. Zatímco u nás jsou lékaři specializovaní, tam pokrývají jeden či dva téměř všechno,“ popsal Siegl.  

Přesto jsou lékaři milí a vděční, českou pomoc rozhodně vítají, byť jim trochu paradoxně „přidělá“ více práce, protože pacienty budou moct náležitě ošetřit. Přestože má zkušenosti i z jiných krizí, návštěva Ukrajiny ho jistým způsobem zasáhla víc. 

„Česko a Ukrajina jsou si velmi podobné. To prostředí je mi blízké, cítil jsem se tam skoro jako doma, v Čechách. S Ukrajinci jsem se bavil víc napřímo, a mohl jsem tak lépe vnímat jejich situaci. Před válkou tam fungoval život jako u nás, základní věci jako bezpečnost, elektřina, veřejná doprava, lidé měli práci – to vše bylo samozřejmé,“ vysvětlil.

I proto jsou podle něj Evropané asi schopni cítit k Ukrajincům větší empatii, než k uprchlíkům z Afriky či Sýrie. „Nepodařilo se nikomu vzít masu lidí a říct: Tohle jsou ti Afričané, migranti. U Ukrajinců snadněji dokážeme vnímat jednotlivé osudy, byť jsou v lecčems podobné těm i v jiných humanitárních krizích,“ řekl.

Sám v Diakonii ČCE pracuje už 4 roky, nedávno se zúčastnil konference Odolnost jako úkol: Jak pomoci lidem v nestabilních oblastech světa čelit komplexním krizím pod taktovkou Fors. Média podle něj často naše vnímání zkreslují, byť to nemusí vždy dělat záměrně. Zdá se, že jsou všude konflikty, nebo bezvýchodná chudoba.

„Svět ale už nemůžeme dělit jen na „bohatý“ a „chudý“. Rozvoj v ekonomicky chudých zemích mnohdy pokračuje, pokud jsou stabilní a lidem se dostane vzdělání a svobody něco pro sebe dělat. Mnoha lidem v Asii a Africe se vede lépe, mají lepší zdravotní péči, vyšší standard života než před desetiletími, byť covid a současná inflace bolí…,“ řekl.

„Problematická jsou ale místa, kde zuří válka, nebo přírodní katastrofy, v poslední době také dopady změn klimatu. V Africe velké potíže a masovou migraci lidí způsobuje sucho, nejspíš umocňované klimatickými změnami, jen v rámci Somálska je to nově přes milión lidí,“ dodal.

Siegl: Na Afriku dopadá sucho, nedostatek vody i válka nejen na Ukrajině

Zásadně na Afriku dopadá i válka na Ukrajině. Globální cena komodit, mezi které patří pšenice či kukuřice, zdražuje. Somálsko dlouhodobě sužuje podvýživa, která se zhoršuje. Situaci zhoršuje letitá občanská válka, rozpad státu i nedostatek zdravotnické péče a škol. Ne všude tam navíc třeba humanitární organizace mohou pracovat, nemusí to být bezpečné a dalších krizí ve světě je dost.

Pomoc do Somálska se sice dostává, často však se zpožděním, což způsobuje větší rozsah akutní podvýživy a dětské úmrtnosti. Aby se lidé k podpoře dostali, musí ujít i dny nebo týdny dlouhou cestu, než dojdou do bezpečí a k pomoci. Malé podvyživené děti nebo starší lidé jsou při tom nejvíc zranitelní, oslabení tu cestu ani nemusí přežít.

„Kombinaci dopadů sucha, nedostatku vody, neúrody a globálního růstu cen ještě prohlubuje válka, nejen na Ukrajině. Dnes ani není takový problém, že se jídlo někam nedopraví. Když ale pastevci třeba kvůli suchu ztratili svá stáda jako jediný majetek, leckdy si tak fyzicky dostupné potraviny nemohou v dostatečném množství koupit, navíc když zdražily,“ vysvětlil Siegl.

Dolar kvůli inflaci v USA a stále vyšším úrokovým sazbám také posiluje, kdysi stál v Čechách 20 korun, nedávno dokonce 25 korun. To dopadá především na chudší lidi v zemích, které musejí dovážet ze zahraničí základní komodity jako obiloviny či benzín.  

České humanitární organizace již dlouho pracují v zahraničí a vybudovali si tím zkušenost a často i dobrou pověst, které dělá Česku přátele. Také díky tomu se dokážou rychle zapojit při krizi na Ukrajině nebo přímo v Česku, například když jsou povodně nebo tornádo. Sama Diakonie na Ukrajině působí od roku 2014, podporuje místní „sesterské organizace“ v rámci sociální péče, při humanitární pomoci pak od března.

„Nedávno jsem byl v charkovské oblasti, kde prošla frontová linie a řada měst a vesnic je místy zničených. Jeli jsme tam rozvíjet spolupráci s místními humanitárními organizacemi. Podívali jsme se, jak pracují, zda a jak bychom je mohli podpořit, aby lépe pomáhali ve svém okolí,“ sdělil Siegl.

Konkrétně našli jednu provozující polní kuchyni v oblastech, kde není elektřina ani plyn, chybí infrastruktura či zásobování. Přesto tam denně dokáží uvařit a distribuovat 12 tisíc teplých jídel.

V oblastech, kudy prošla fronta, zůstali převážně starší lidé. Nebyli dost mobilní či odhodlaní na to, aby odešli dál na západ nebo až do Česka. Lidé, kteří zůstali, jsou k místu i existenčně připoutaní, mají tam své hospodářství nebo jiné živobytí, do kterého zasáhla válka.

Podle Siegla je tam velká nezaměstnanost. Sám přitom věří, že se Ukrajina díky své velikosti a také evropské pomoci nezařadí mezi „failed states“, tedy tzv. zhroucené státy jako je Sýrie, či Somálsko.

„Musíme dělat maximum“ 

„Musíme jako Česko a Evropská unie dělat maximum pro komplexní podporu Ukrajiny, nejen vojenskou nebo humanitární, ale i ekonomickou. Když je ukrajinský stát schopen vyplácet penze a své zaměstnance, je to určitá prevence dalšího zhoršení situace,“ uvedl.

Vždy je lepší jednat preventivně, aby se nezhoršovala humanitární krize a nezvýšily uprchlické pohyby. „Také je dobré podpořit vlády, pokud splňují základní předpoklady transparence při spolupráci a nepotlačují lidská práva.“

23:02
31. 1. 2023

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

22:26
31. 1. 2023

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při nadcházející návštěvě Číny hodlá mimo jiné hovořit o válce na Ukrajině, o klimatické změně i o armádách obou zemí. Novinářům to dnes řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Blinken Čínu navštíví 5. a 6. února.

21:38
31. 1. 2023

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2022 vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buči. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než 6000 prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska. Lidé si budou moci nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže prohlédnout od středy do konce července v Národním muzeu, kde dnes pořadatelé vyhlásili výsledky.

Vítěz Czech Press Photo 2022 Vojtěch Dárvík Máca u své fotografie. (31.1.2023) Vítěz Czech Press Photo 2022 Vojtěch Dárvík Máca u své fotografie. (31.1.2023)
Zobrazit celý online

Připomněl, že lidé z afrických zemí nejčastěji migrují v rámci regionů a ti z krizových oblastí zejména tam, kam se dostane humanitární pomoc. Například ze Somálska do Keni. Humanitární pomoc v místě snižuje motivaci hledat bezpečí, či stabilní životní podmínky jinde.

Většina uprchlíků z konfliktů zůstává třeba v sousední zemi, pokud je dokáže pojmout, setrvají tak stále v kulturně „svém“ prostředí. Utíkají hlavně kvůli nedostatku bezpečí a před dlouhodobě špatnou situací jako ekonomický kolaps.

„Často je to propojené, když je někde válka, domy uprchlíků bomby možná přímo nezasáhnou, ale ven je vyžene kolabující ekonomika, či nemožnost dát dětem vzdělání,“ řekl Siegl. Někdy potřebují uprchlíci v táborech dlouhodobou podporu, jindy stačí dočasná pomoc, dokud se situace v jejich domovech nezlepší.  

Video  Epicentrum - Vlastislav Bříza  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa