Bojí se Putin o život? Rusko nezná odpuštění pro cary, co prohrají válku, varuje poradce
V Rusku nemají žádné slitování s carem, který prohrál válku, nechal se slyšet poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Právě on prohlásil, že se ruský prezident Vladimir Putin musí bát, že ho zabijí. Podle Arestovyče v podstatě „bojuje o život“, uvedl list Daily Mail.
„Putin by mohl být zabit, jestli Rusko prohraje,“ tvrdí Arestovyč v rozhovoru pro deník The Times, dodal, že u Rusů by v případě prohry nenašel odpuštění. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zmínil také to, že „Putinovi věrní“ nyní silně pochybují, že se Rusku podaří válku vyhrát. Tyto pochyby nabraly na síle poté, co se Ukrajincům podařilo osvobodit Cherson.
Právě znovu dobytí okupovaného Chersonu dramaticky zasáhlo Putinův nejbližší okruh poradců a spolupracovníků, vyvolalo v nich strach. „Pokud by Putin ztratil válku na Ukrajině, byl by to jeho konec, alespoň v mysli Rusů. Byl by to jeho konec jako politické osobnosti, a možná i konec ve fyzickém slova smyslu“ objasnil Arestovyč.
Cherson pro Kreml „hrozně znamenal“, připomněl Arestovyč. Město mělo přímou spojitost na anektovaný Krym a zároveň i na Oděsu. Pro Putina a jeho armádu bylo velkým ponížením, když musel nařídit stažení jednotek z Chersonu. Navíc dobytí města bylo jedním z největších úspěchů Ruska od počátku války, o to hlouběji teď musí Putin pociťovat jeho ztrátu. „To přinutilo i jeho nejvěrnější pochybovat o možnosti vítězství na Ukrajině,“ doplnil. K masivním raketovým útokům ze strany Ruska uvedl, že je to forma vydírání. Podle něj chce Moskva dohnat Kyjev a jeho spojence k jednacímu stolu.
Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.
Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
