Rusové straší jadernými zbraněmi: Jak jsou připravené různé země? Bunkrů je celá řada

Kromě vojenských cílů dokáže zaměřit i města. Nasazení byť jen malého ruského jaderného arzenálů by mělo dalekosáhlé důsledky, tlaková vlna by svrhla budovy vzdálené desítky kilometrů a zbyly by jen ty železobetonové. Atomový hřib by popálil ty, kteří by přežili.

Pravděpodobnost, že Rusko jaderné zbraně použije, je stále malá. Švýcarský výzkumník Stephen Herzog však uvedl, že i tak je každé evropské město potenciálně půl hodiny od rizika zničení. Jaké úkryty mají lidé k dispozici?

Nejbezpečněji by bylo v případě jaderné války na Islandu. Izoluje ho oceán a jaderné střely by si země všimla, než by k ní dolétla. Navíc je málo obydlený. Podobně je chráněná také Kanada, kde je obyvatelstvo spíš rozptýlené a nekumuluje se ve velkých městech.

Příliš vzdálený je jaderné válce Nový Zéland, stejně jako Island navíc příliš nedisponuje vojenskými složkami. Většina střel nedosáhne ani Grónska, kde by je navíc čekala konfrontace s ledem.

Co se týče evropské pevniny, izolované jsou před atomovou válkou Norsko a Švédsko. A možná překvapí, že příliš ohrožený není asijský Nepál, kde před možnou radiací obyvatele ochrání hory. Od jaderných cílů je daleko i Srí Lanka, Austrálii chrání přátelství s USA. A co další země?

Kyjevské území připravilo stovky „speciálních podzemních skladů“, kdyby na jaderný útok došlo. V regionu jich je více než 400. Přestože oblast nabízí až tisíc krytů, ne všechny ochrání před radiací. Po úkrytu je pro zasažené lidi důležitá komunikace. Běžnou domluvu ale přeruší útok, v krytech by tak měly být dostupné vysílačky. Těmi by kryty měly být dostatečně vybavené během listopadu.

Ideální jaderný úkryt by také měl mít zásoby léků, jídla, pitnou vodu, ale i baterie. Atomové úkryty se nachází pod zemí, mají ventilaci, dva vchody.

Ukrajina pro své obyvatele vydala pokyny, co v případě jaderného útoku dělat. „Když si všimnete záblesku na obloze nebo jeho odrazu, v žádném případě se nedívejte jeho směrem,“ doporučují. Zakrytí uší má ochránit před jejich poškozením tlakovou vlnou. A postavit se na nohy mají lidé až ve chvíli, kdy tato vlny přejde. Následovat by měl útěk do úkrytu.

V říjnu země také uvedla, že má dostatek jódu, který štítné žláze pomůže vypořádat se s radioaktivitou. Ten by vláda distribuovala lidem zasaženým jadernou zbraní.

Jód a pokyny pro případ jaderného útoku dostali i ukrajinští vojáci v předních bojových liniích.

Ukrajinci se chrání před bombami v kyjevském metru. | Twitter uživatele @tanmajer17

Sousedí s Ukrajinou a v případě jaderného útoku ze strany Ruska by mohlo Polsko cítit následky. „Oprášilo“ proto například úkryty z dob studené války, po které v Evropě zůstaly sta tisíce krytů, někdy dokonce i z 2. světové války.

Po studené válce zůstal bunkr například pod továrnou na výrobu oceli ArcelorMittal, který se nachází na severu Varšavy. Kryt setrval několik desítek let nedotčený, stále se v něm nachází mapa Sovětského svazu, ale i plynové masky, nosítka a staré lékárničky. Udržovali ho jen jako historickou kuriozitu, nyní by ale mohl posloužit znovu. Další atomový kryt se nachází například v Podborsku.

Stejně tak i Polsko vypracovalo plán na distribuci jódu. Jako kryty proti konvenčním zbraním by pak posloužily i sklepy nebo parkoviště.

Podobně jako Polsko sousedí s Ukrajinou i Rumunsko. Také tato země by mohla být potenciální radiační vlnou zasažená. Solný důl Salina Turda, známá turistická atrakce, se nachází na vládním seznamu potenciálních úkrytů před jaderným útokem. Jde však o velký prostor, kde by mohlo rychle dojít ke zmatku, kdyby se tam lidé bez přípravy chtěli rychle schovat.

Jaderný bunkr je také součástí bukurešťského Paláce parlamentu. Nachází se v něm betonové stěny, propojili ho s dalšími státními institucemi. Kvůli své váze se tato budova ročně propadne ještě asi o půl centimetru níž. Bunkr sem nechal zařadit bývalý prezident Rumunska Nicolae Ceaușescu, který se bál jaderné války.

Zajímavostí je v Rumunsku jeskyně v jihovýchodním Dobrudži, kde by podle vědců jako na jediném místě na světě přežil život, kdyby došlo k jaderné katastrofě. Nachází se tam však sloučeniny, kvůli kterým v jeskyni nevydrží člověk. Někteří živočichové ale přežijí.

Finsko své úkryty z dob minulých udržovalo podle ABC News v dobrém stavu. Disponuje jimi i ve městech a dalších hustě obydlených oblastech. Některé by zvládly odolat i stokilové jaderné bombě.

Země se navíc může pochlubit sítí protiatomových úkrytů, které ustojí výbuch, plyn i radiaci. 18 metrů pod Helsinkami se nachází bunkr, který proti jadernému útoku ochrání až 6 tisíc lidí. Disponuje jídelnou, dětským hřištěm i parkovištěm. A po hlavním městě je rozeseto dalších 5500 podobných krytů, které stát budoval od 80. let. Finsko by v nich ukrylo celkem čtyři a půl milionů lidí, obyvatel má o milion víc.

Přece jen mělo Finsko s Ruskem negativní zkušenosti a nyní svou píli při pohledu na válku na Ukrajině oceňuje. Úkryty se běžně používají jako sklady a parkoviště, v některých se pořádají sportovní akce. Ve skutečnosti však byly navržené tak, aby v nich lidé přežili, kdyby došlo na nejhorší. Připravené k použití jsou do tří dnů, během kterých by z nich bylo potřeba některé předměty odvézt.

Jaderné hrozby v ruské televizi: Moderátor Solovjov tlačil na Putina, aby použil atomovky

Jiné věci tam ale zůstanou a v případě jaderného útoku by nebyla vyloučená ani přítomnost aut, která by mohla sloužit jako soukromý prostor pro rodinu.

A hřiště by zase využily děti. Místnosti jsou jasné, nabarvené bílou barvou. Úkryty by se tak lidem snažily nabídnout i pocit normálnosti, přestože těžké dveře v nich ustojí jaderný výbuch i radiaci.  

Do bunkru Merihaka, který se nachází jen 150 kilometrů od ruských hranic, by se stihlo ukrýt 6 tisíc lidí jen za 20 minut. Zásoby vody tam vystačí na tři týdny dopředu, jídlo a léky by si měli přinést občané. Dveře by se utěsnily za 10 minut. Všude by navíc zpravodajská služba měla dát vědět lidem o hrozícím útoku 72 hodin předem, následně by se měly rozeznět výstražné sirény a lidé by se začali přesouvat do úkrytu.

Kryty se pak zavírají podle typu hrozby, mohou se i uzavřít proti radiaci. K použití jsou i palandy na směny, záchody a koupelny.

Od 60. let minulého století stavěla pro své obyvatele jaderné bunkry každá obec, nacházet se měly i ve velkých a obytných domech. Země je pak udržovala i kvůli obavám z potíží s jadernými elektrárnami.

Donedávna sloužily ke skladování nebo k uchovávání vín, někdy i jako přístřešek pro žadatele o azyl. V souvislosti s válkou na Ukrajině na ně ale lidé pohlíží i jinak. Zvlášť když bunkry mají i ventilační systémy, mnohdy také skládací postele. Z každodenního používání by se úkryty měly změnit na jaderné bunkry do pěti dnů, kdyby to bylo nutné.

Švýcarsko se už dřív zavázalo, že každému obyvateli poskytne v případě bombardování či jaderného útoku ukryt. Nyní má v soukromých i veřejných krytech 9 milionů míst, zatímco obyvatelů v zemi žije 8,5 milionů.

Příště míň vodky! Šéf ukrajinské diplomacie se opřel do Putinova muže

Země svou ochranu před radiací, ale i biologickými nebo chemickými zbraněmi zlepšila po havárii v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011. Má více než 360 tisíc krytů. Tím je jejich pokrytí ještě větší než ve Finsku. Ne každý jaderný přístřešek tu ale splňuje povinnost být pro všechny obyvatele v dochozí vzdálenosti do půl hodiny.

Kvůli opouštění jaderné výroby však odtud odchází i experti na problematiku a bunkry někdy nemají dost ochranných prostředků, zatímco rychlý vědecký pokrok s sebou navíc nese také nové výzvy. Kvůli novějším jaderným zbraním tak nemusí být dokonale vybavené ani Švýcarsko.

Vláda navíc nepočítá například s distribucí jódových tablet, které by podle ní pomohly spíš při havárii jaderné elektrárny. Jód dostávají jen lidé žijící právě v blízkosti elektráren. Navíc se předpokládá, že radiace z taktických jaderných zbraní by byla nižší než kdysi v případě Hirošimy. U bomby by to bylo horší, proto na této problematice Švýcarsko pracuje.

Pod centrem Budapešti se nachází jaderný kryt ve tvaru H, který má přímé spojení na linku tamního metra. Postavili ho poblíž maďarského parlamentu, přímo na něj ale nenavazuje.

Jeho stavba začala už v roce 1949. Úkryt měl původně sloužit vedení maďarské komunistické strany, které by z něj v případě potíží mělo umět vykonávat práci. Tehdy se tam mělo vejít přes 2 tisíce lidí. V současnosti je však kryt ve velmi špatném stavu.

V plánu bylo bunkr vybavit sprchami, zasedací místností, jídelnou i rádiem a telefonem. Elektřinu měly řešit generátory, po 48 hodin měl být zajištěný přísun kyslíku. Většina věcí se ale nezrealizovala a dnes je kryt prázdný.

Funkční byl bunkr až do 70. let, nikdy ho ale nevyužili. V současnosti jde o propojený systém tunelů metra M2 a M3, kam by se lidé koordinovaně schovali. Přístup by k němu měli jednoduše ze stanic metra. Ideálně by se tam vešlo 200 tisíc lidí. Příprava na takový stav by trvala tak dva týdny.

Výhodou metra je přísun vzduchu i vlastní systém pitné vody. Jednotlivé stanice jsou na sobě nezávislé, mohou spolu ale komunikovat. Není tam naopak sklad potravin. Daily News Hungary však píše, že by budapešťské metro dnešní jaderné technologie neustálo.

USA mají protijaderný obranný systém Ground-based Midcourse Defense (GMD). Ten by zvládl střelu ze Severní Korey, pokročilejší ruská nebo čínská jaderná zbraň by ho ale mohla převálcovat. Spojené státy mají proti útoku vyspělou ochranu, navíc samy disponují jaderným arzenálem, který by měl útočníka odradit.

Ačkoli v Evropě a jinde byly během studené války vybudovány rozsáhlé veřejné kryty, rozsáhlejší protiletecký kryt Američané podle The Conversation odmítli, protože ho považovali za komunistický prvek. Útočiště by tak bylo přístupné především armádě, vládním úředníkům a lidem, kteří si ho mohli dovolit. 

Poplach v Záporoží: Rusové evakuují obyvatele od jaderné elektrárny. Odváží i děti bez rodičů

Soukromé kryty se diskutovaly z hlediska morálky i praktičnosti. Za studené války Američany motivovali ke stavbě „domácích jaderných úkrytů“. Spolu s Putinovými výhružkami tam poptávka po soukromých bunkrech opět vzrostla.

Přestože dřív byly Spojené státy jadernými kryty pokryté, podle médií šlo spíš o způsob, jak tehdy vystresované občany uklidnit. Velkou ochranu by tyto kryty nezaručovaly, lidé by zemřeli už při počátečním výbuchu, než by tam vůbec došli.

A například New York byl donedávna plný budov označených jako atomový kryt. Šlo o pozůstatky ze studené války, které by ani dnes lidi dostatečně neochránily. Spíš je kvůli válce na Ukrajině matou.

V Británii stále existuje 258 bunkrů, do kterých se rozhodně nevejdou všichni obyvatelé. V Londýně je jich 46, ve Skotsku 23 (jiné zdroje uvádí 30), většinou bývají rozmístěné kolem větších měst. V Severním Irsku jsou 4 úkryty a na ostrově Man 1. Tajný bunkr ze sovětských dob se nachází například 36 metrů pod Manchesterem.

Jedním z největších podzemních úkrytů je Kelvedon Hatch v Essexu. V polovině minulého století se do něj mohla schovat vláda, kdyby na to došlo, a celkem by pojal 600 lidí.

Podle jeho správce Mika Parrishe je uvnitř všechno pro případ potřeby připravené, a to včetně možnosti komunikace s okolím. Než byl v 90. letech kvůli nákladnému provozu vyřazený z fungování, proběhlo v něm několik společenských večerů nebo natáčení.

Většina britských bunkrů z dob studené války zchátrala nebo byla využita pro jiné účely. Británie je tak na jaderný útok a radiaci nepřipravená. Pod Londýnem ale existuje vládní bunkr v pohotovostním režimu s postelemi, zásobami i zasedací místností.

Přestože se traduje, jaká místa bunkr spojuje, král a premiér by při jaderné tragédii zůstali oddělení, aby kdyžtak panovník mohl jmenovat nového předsedu vlády. Se začátkem války lidé bunkry víc poptávali, dokonce vznikaly dotazy na sestavení vlastních bunkrů.

Německo letos začalo prověřovat bunkry, které ještě nevyřadilo z provozu. Z 2 tisíc jich funguje přes 500. Země také přemýšlí o jejich modernizaci. V prosinci chce testovat sirény, podruhé v historii se bude konat „výstražný den“. Na mobily občanů Německo také rozešle esemesky.

Na Slovensku by jaderným bombám odolalo přes 1500 krytů, které by pojaly skoro 300 tisíc lidí. V roce 2015 země výstavbu nových krytů označila za zbytečnou finanční zátěž, mnoho původních bunkrů navíc rozprodala, aby se o ně nemusela starat. Aktivní úkryty by se v případě potřeby měly stát funkčními do půl dne. Otázka je, jestli by jejich nájemníci takovou povinnost dokázali splnit.

V hlavním městě by podzemních krytů mělo být přibližně 200.

Starosta největšího města Kazachstánu Almaty řekl, že chce během příštích tří let obnovit všechny protiletecké kryty ze sovětské éry. Stejně jako v ostatních zemích bývalého Sovětského svazu zde kvůli ruské invazi na Ukrajinu rostou obavy o bezpečnost.

Program má být součástí „obnovy historických míst sovětské doby“ a zahájili ho i proto, že se hlavní město obchodu nachází v seismicky nebezpečné oblasti. Celkem tu za SSSR postavili 300 krytů, funkčních by mělo být 100. Mnoho bunkrů se také změnilo na obchody, salony, bary nebo restaurace. Otázkou ale zůstává, kolik z nich by zvládlo atomový nálet.

Také tato balkánská země byla připravena na jaderný útok už mnohem dřív. V Bosně a Hercegovině, asi 60 kilometrů od Sarajeva, se pod zemí nachází pevnost Konjic na ochranu politických a vojenských vůdců.

Kdysi ji znal jen jugoslávský prezident, čtyři generálové a pár vojáků. V roce 2010 se z ní ale stala galerie moderního umění. Sice by šla opět „předělat“ na úkryt, současným silnějším bombám by ale možná neodolal.

V Česku se nachází 6000 krytů, nejvíc na území Prahy. Stejně jako ve Varšavě a v Budapešti se nachází třeba pod Prahou v metru. Většina krytů z dob studené války však nemá žádné ukazatele, jak je najít. Na nebezpečí by upozornily sirény, rádio a televize.

Odolný bunkr se nachází například v dolu Dukla v Havířově, jak psal i Blesk. Tento kryt má 6 pater, je přes 30 metrů hluboký. Vešlo by se do něj asi 500 lidí. Nachází se v něm dekontaminační komora, ošetřovna i operační sál. Lepší kryt má už jen prezident.

Co dělat, když útok přijde? Doporučuje se zavřít se doma, cihlové nebo betonové budovy dokážou radiaci čelit. Nejlepší je zajít až do suterénu, riziková jsou naopak horní patra.

A pokud by byli lidé při dopadu jaderné zbraně venku, musí si sundat kontaminované oblečení, setřít nebo omýt pokožku. Pokud nemohou jít dovnitř jakékoliv budovy, radí se, aby si lehli obličejem k zemi a chránili se tak před horkem a létajícími úlomky. Dobrý kryt nabízí také auto.

Instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim pro Deník řekl, že pomůže také zakrýt si vlasy, uši a krk látkou, na oči dát brýle. Pokud je člověk uvnitř budovy, větrací otvory například u oken by měl utěsnit lepicí páskou. 

Problematická by pro bunkry mohla být informace, že podle Eurasian Times Čína vyvinula technologii pro ničení bunkrů. A to by pro ty dochované z dob studené války nemuselo být dobré.