Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
„Operátoři 59. samostatné útočné brigády 'Dravci výšin' zničili FPV dronem helikoptéru Mi-8,“ chlubí se videem dronové síly ukrajinské armády zvané „Maďarovi ptáci“. A to přímo za letu. Podle deníku The Kyiv Independent to bylo v Doněcké oblasti u obce Kotljarivka.
Okresní soud v Přímořském kraji na ruském Dálném východě prodloužil do 3. listopadu vazbu francouzskému cyklistovi Sofianovi Sehilimu, který se pokusil překonat světový rekord v nejrychlejším přejetí Evropy a Asie. Čtyřiačtyřicetiletého vytrvalostního cyklistu zatkli podle médií začátkem září na rusko-čínské hranici a ruské úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranice. Hrozí mu až dva roky vězení.
Sehili podle AFP mířil z portugalského Lisabonu do Vladivostoku na ruském Dálném východě. Pro vstup do Ruska měl elektronické vízum, ale údajně se pokusil překročit hranici na přechodu určeném pouze pro ruské a čínské občany a poté na jiném místě, kde je přecházení hranic pěšími zakázáno, citovala AFP už dříve ruského činitele.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.
„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.
Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
