Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
