Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyslala letadla ruského strategického letectva na napadenou zemi přibližně 3000 střel s plochou drahou letu, přičemž protivzdušná obrana sestřelila asi dvě třetiny z tohoto počtu. Vyplývá to z rozhovoru serveru Ukrajinska pravda s mluvčím ukrajinských vzdušných sil Jurijem Ihnatem, který se takto vyjádřil v souvislosti s nedělním ukrajinským dronovým úderem na základny ruského letectva.
Ukrajinská tajná služba SBU při útoku na ruské základny podle Ihnata poškodila přes čtyři desítky ruských vojenských letadel. „Mluvíme o různých typech poškození: některá letadla zcela shořela, některá jsou permanentně poškozená a mohou tam být i letadla poškozená, která půjde opravit. Dlouhodobě ale nebudou schopna plnit své úkoly, konkrétně teroristické útoky na území našeho státu,“ prohlásil Ihnat.
Rusové podle něj z těchto strojů vyslali na Ukrajinu 2437 střel s plochou drahou letu typu Ch-101, Ch-555 a Ch-55. Ukrajinci jich podle mluvčího sestřelili 1916. „Zároveň, značný počet - přibližně 500 - dosáhl svých cílů anebo nebyl sestřelen,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v nizozemském Haagu. Hlavními tématy summitu aliance bude ruská invaze na Ukrajinu, která trvá čtvrtým rokem, a také Trumpův požadavek, který opakuje od svého lednového návratu do Bílého domu, aby členské země výrazně zvýšily své výdaje na obranu. Očekává se, že Trump na summitu členy NATO opět vyzve, aby usilovali o navýšení těchto výdajů až na pět procent hrubého domácího produktu.
Pozvánku na summit NATO, který se má konat ve dnech 24. a 25. června, obdržel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to oznámil rovněž dnes. Zelenskyj už dříve uváděl, že pokud by na tomto jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.
Po několika hodinách byl silniční provoz na Kerčském mostě, poničeném výbušninou od ukrajinské tajné služby SBU, opět obnoven.
