Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Vedení polské armády jako lež a manipulaci odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.
Poslanec Roman Fritz ve středu na sociální síti X zveřejnil dokument, ze kterého podle něho vyplývá, že „naše vojenské vedení zahájilo přípravy na intervenci na Ukrajině“. Ve svém příspěvku se obrátil na ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze s dotazem, proč poslance neinformoval o tom, že „vzniká intervenční sbor“. Apeloval na rodiny vojáků, aby „toto šílenství zastavily“. „To není naše válka, neničte životy Poláků,“ vzkázal vedení armády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil nové sankce na řadu osob a subjektů, včetně bývalého prezidentova poradce Oleksije Arestovyče, prokremelských komentátorů a několika významných ruských společností, jak vyplývá z prezidentských dekretů zveřejněných 1. května.
Sankce se týkají Arestovyče, bývalého nezávislého poradce prezidentské kanceláře. Od své rezignace v lednu 2023 se Arestovyč staví do pozice kritika ukrajinské vlády a naznačuje možné politické ambice, což vyvolává ostrou kritiku ze strany ukrajinských představitelů.
Arestovyč z postu poradce vedoucího prezidentské kanceláře odešel v lednu 2023 v souvislosti se svým výrokem o ruském útoku na obytný dům v Dnipru, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných. Prohlásil, že ruskou střelu Ch-22, která následně dopadla na budovu, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. To ale odmítla ukrajinská armáda a uvedla, že zbraněmi, které by Ch-22 dokázaly sestřelit, nedisponuje. Arestovyč později vysvětloval, že byl nevyspalý a neměl dost času na ověření informací. Mnozí mu ovšem vytýkali, že jeho vyjádření hrálo do karet ruské propagandě, připomíná ruskojazyčný servis BBC.
Ukrajinská vláda zveřejnila text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.
Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.
