Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa upustila od řady iniciativ, jejichž cílem je dohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině, píše deník The Washington Post. Americká vláda uvolnila zákonem zřízenou pozici koordinátora pro shromažďování zpravodajských informací napříč celou vládou o údajných ruských zvěrstvech spáchaných na Ukrajině. Bílý dům také omezil činnost týmu ministerstva spravedlnosti, který se zabývá otázkami odpovědnosti za válečné zločiny.
Trumpova administrativa se už dříve rozhodla vystoupit z mezinárodní skupiny vedené Evropskou unií, která má za cíl potrestat Moskvu za porušení mezinárodního práva při invazi na Ukrajinu, připomíná list. Vláda také zrušila program zabavování majetku ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce.
Nyní uvolněná pozice koordinátora pro shromažďování informací o ruských válečných zločinech vznikla na základě legislativy, kterou společně sepsali demokratický kongresman za Colorado Jason Crow a někdejší kongresman za Floridu Mike Waltz, který nyní působí jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost.
Koordinátor „má za úkol hnát Putina k odpovědnosti za zločiny, které spáchal proti ukrajinskému lidu,“ sdělil WP Crow. Pozici podle něj zřídily obě politické strany v Kongresu a administrativa musí pověřit toho, kdo ji zastává, plněním příslušných povinností v souladu se zákonem.
„Kvůli své beztrestnosti vrah dál zabíjí. Dnes Rusko zabilo v Kyjevě nejméně 9 lidí. 70 zranilo, vč 6 dětí. Pod troskami budov se stále hledají lidé. Zločiny Ruska nejsou nijak ospravedlnitelné. RU nesmí být za to odměňováno ústupky, ale musí být potrestáno a donuceno k míru silou,“ uvedl na síti X ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč.
Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.
Fiala uvedl, že zatímco Ukrajina už dříve přijala americký návrh na příměří, Rusko opět útočilo na města, civilisty, děti. Kyjev dříve přijal návrh na celkové třicetidenní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. „Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo, jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny,“ dodal ministerský předseda.
„Rusové ve svých zvěrstvech nepoleví, naopak demokratický svět musí přidat v pomoci Ukrajině. Je to Rusko, kdo nechce dohodu. A kdo nechce mír, ten porozumí jen síle,“ poznamenal šéf diplomacie Lipavský.
