Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Evropské mocnosti daly minulý týden Spojeným státům najevo, které aspekty případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem jsou pro ně nepřijatelné, uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo, aniž evropské požadavky upřesnil.
Zástupci USA, Francie, Británie, Německa a Ukrajiny spolu jednali minulý týden v Paříži, ve středu se mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Marka Rubia sejdou znovu, tentokrát v Londýně.
„Jediným cílem, který nás zajímá, je obrana francouzských zájmů a evropské bezpečnosti. To je důvod proč - když se USA rozhodly postavit do role prostředníka - jim jasně dáváme najevo, jaké jsou naše nepřekročitelné linie,“ uvedl Barrot v narážce na oblasti, v nichž evropští lídři nehodlají ustupovat.
Na otázku, jestli považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti oznámení mírové dohody v tomto týdnu za důvěryhodné, Barrot poznamenal, že to záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. K proklamovanému ruskému velikonočnímu příměří uvedl, že to podle něj byla marketingová operace, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se Trump stal netrpělivým. (ČTK)
Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, Dmitrij Peskov. Upozornil taky, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání.
Kyjev zakázal vést jednání s Ruskem za Putinova vedení už na jaře 2022, kdy po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšly najevo válečné zločiny, kterých se podle ukrajinských a západních zdrojů dopustili ruští vojáci během okupace měst a obcí v okolí ukrajinské metropole. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča u Kyjeva, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze zavraždění stovek civilistů.
„Konkrétní plány nejsou, je pouze připravenost posoudit tuto otázku, jak potvrdil prezident Putin, a to s přihlédnutím k analýze zkušeností s velikonočním příměřím. Ale nic konkrétního v tomto směru není,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
„Pokud by si ukrajinská strana přála (vést jednání), pak určitě by musely být podniknuty kroky, aby se právně vyřešily překážky bránící kontaktům. Tedy pokud je k tomu ochota,“ upozornil mluvčí podle agentury Interfax. Ta dodala, že Putin nedávno nevyloučil možnost bilaterálních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale upozornil, že tato otázka vyžaduje nejprve posouzení. (ČTK)
Rusko minulou zimu zaútočilo na 34 zařízení tamního největšího ukrajinského producenta plynu ze skupiny Naftogaz, což vedlo ke ztrátě téměř 50 % produkce plynu, informuje portál Kyiv Independent.
Nejkritičtější byla energetická situace ve městech Kryvyj Rih, Mykolajiv a Cherson. Neustálé ruské útoky a současný stav plynové sítě mohly způsobit, že více než 1 milion lidí zůstal bez tepla a elektřiny, uvádí se v prohlášení společnosti z 21. dubna.
