Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Nejméně čtyři mrtvé - občany Sýrie, kteří byli členy posádky lodi zasažené v přístavu - si vyžádal ruský útok na Oděsu. Ruská raketa zabila ženu ve městě Kryvyj Rih, uvedly ukrajinské úřady. Rusko během noci vypálilo na Oděsu a Kryvyj Rih tři rakety Iskander-M a proti Ukrajině vyslalo také 133 dronů, z nichž se 98 podařilo sestřelit, další dvě desítky dronů nedoletěly do cíle, zřejmě kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že ruské útoky způsobily škody v Oděské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.
„Rusko včera večer (v úterý) zaútočilo na přístav v Oděse. Balistická raketa poškodila loď Pinar, plavící se pod vlajkou Barbadosu. Bohužel, zahynuli čtyři lidé - občané Sýrie. Nejmladšímu bylo 17 let, nejstaršímu 24 let,“ napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na sociální síti Telegram. Další dva lidé - Ukrajinec a Syřan - byli zraněni. Loď podle Kipera právě nakládala pšenici, určenou pro Alžírsko. „Byla to naprosto civilní loď,“ zdůraznil. Při útoku bylo poškozeno ještě jedna plavidlo, mola a sklady s obilím.
„Před chvílí jsem komunikoval s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Ukrajina je připravena dohodu přijmout. Míč je na straně Ruska,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský. Ve svém dřívějším příspěvku jednání mezi Ukrajinci a Američany okomentoval slovy, že na diplomacii záleží. „V Džiddě byl učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ napsal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v noci na středu oznámil, že informoval některé šéfy diplomacií evropských zemí, včetně šéfa českého resortu zahraničí Jana Lipavského, o výsledcích úterních jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Kyjev přitom souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem a Washington obnovil svou vojenskou pomoc Ukrajině.
„Pokračujeme ve spolupráci s našimi evropskými partnery, abychom společně se Spojenými státy dosáhli dlouhodobého míru a bezpečnosti pro Ukrajinu a celou Evropu,“ napsal na síti X Sybiha, který se rokování v Saúdské Arábii zúčastnil. Podle svého vyjádření byl poté v kontaktu mimo jiné se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, jeho britským protějškem Davidem Lammym a dalšími šéfy diplomacií evropských zemí včetně toho českého.
