Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Opoziční hnutí ANO a SPD zatím nevědí, zda se jejich zástupci zúčastní schůzky s představiteli stran a hnutí k posílení bezpečnosti, kterou na čtvrtek svolal premiér Petr Fiala (ODS). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že SPD nepodpoří zvýšení výdajů na obranu, které ve středu schválila vláda. Podle europoslankyně za ANO Kláry Dostálové Česko v současnosti neplní ani závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pokud by hnutí ANO bylo ve vládě, tak by závazek výdajů na obranu nezvýšilo, ale zasadilo by se o splnění toho současného, tedy dvou procent, uvedla dnes Dostálová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se dnes na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.
Nejbohatší muž světa se ke členství v NATO vyjádřil dnes časně ráno v reakci na příspěvek, který vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance. „Opravdu bychom měli. Nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy,“ uvedl Musk.
„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.
