Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Na Ukrajinu se vrátila těla 757 zabitých ukrajinských vojáků, oznámil Kyjev. Podle AFP je to jedna z největších repatriací od začátku války.
Kyjev potvrdil útok na ropná zařízení v ruské Rjazani a závod na mikroelektroniku v Brjansku.
Ukrajinský generální štáb na facebooku tvrdí, že v Rjazani ukrajinská armáda udeřila bezpilotními letouny na ropná zařízení. Ruská služba BBC píše, že podle jejích zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU Ukrajinci zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v Rusku a vzplály tam minimálně tři zásobníky. Ukrajinské drony zaútočily také na přečerpávací stanici Rjazaň a tamní tepelnou elektrárnu, dodala BBC, podle níž místní obyvatelé po útoku informovali na sociálních sítích o explozích a požárech.
„Zasažen byl i mikroelektronický závod Kremnij El v Brjansku. Jedná se o jeden z klíčových podniků mikroelektronického průmyslu v Rusku,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil a dodalo, že v tomto podniku se vyrábí součástky používané ve strategických zbraňových systémech, jako jsou Topol-M nebo Bulava, či protiletadlových systémech S-300 nebo S-400. Podnik podle ruské agentury TASS přerušil výrobu.
„Putin je připraven, čekáme signály,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k možným hovorům mezi prezidenty Ruska a USA. Žádné další informace nesdělil s poznámkou, že nebude věštit „z kávové sedliny“. AFP v této souvislosti poznamenala, že Trump ve čtvrtek znovu zmínil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat, aby s ním řešil ukončení ruské války na Ukrajině.
Podle agentury Reuters americký prezident vyjádřil také přání pracovat na omezení jaderných zbraní. Peskov dnes podle ruské agentury TASS prohlásil, že Moskva má zájem na „co nejrychlejším zahájení tohoto procesu jednání“. „Za současných okolností je samozřejmě nutné vzít v úvahu všechny jaderné potenciály. A není možné například vést rozhovor a nebrat v úvahu jaderný potenciál Francie, Británie,“ dodal mluvčí. V posledních letech přestalo platit více smluv o kontrole zbrojení.
