Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Slovenský premiér Robert Fico sdílel otevřený dopis představitelům EU. Dopis sdílí v reakci na stávající roztržku mezi Slovenskem a Ukrajinou kvůli plynu. „Zelenskyj jednostranně a bez jakýkoliv konzultací s orgány EU oznámil, že po prvním lednu Ukrajina nebude zapezpečovat přes svoje území žádný tranzit plynu směrem na Slovensko a pro další odběratele,“ začíná dopis předsedy vlády a zdůrazňuje jednostrannost tohoto rozhodnutí.
Předsedy Unie oslovuje s tím, že jeho stát bude takovýmto jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta výrazně finančně poškozený. „A to především ve světle probíhající a nevyhnutelné konsolidaci veřejných financí, které nám předchozí vláda zanechala v katastrofálním stavu,“ uvádí dále, a rýpe tak rovnou do svých oponentů. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícísemi státy světa,“ dodává.
Zdůrazňuje, že nerozumí tomu, proč nebyla uskutečněná mohutnější analýza toho, jak ekonomicky dopadne přerušení tranzitu na členské státy. „Dopady jsou podceňované,“ myslí si slovenský premiér a vzkazuje, že se obrátil na slovenskou společnost SPP, která je jedním z významných obchodníků na trhu, aby mu na to poskytla odborný pohled. A tuto analýzu zveřejňuje právě v otevřeném dopise a na sociální síti.
„Tam, kde se odvaha snoubí s loajalitou, stojí naši obránci a jejich chlupatí přátelé spolu a chrání naši svobodu,“ píše na sociální síti X obrana Ukrajiny. A připojuje snímek vojáka se psím společníkem.
Ruské invazní síly tento týden zaútočily na Ukrajinu více než 370 drony, asi 280 řízenými leteckými bombami a 80 střelami různého typu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda poznamenal, že to je nejnižší počet Rusy vyslaných útočných bezpilotních letounů od začátku září, kdy hlava státu začala zveřejňovat týdenní bilance útočících ruských dronů, pum a střel.
