Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Vlivný ukrajinský zpravodajský web Ukrajinska pravda dnes uvedl, že poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Dmytro Lytvyn tajně brání státním úředníkům, aby mluvili s jeho novináři. Podle agentury AFP Ukrajinska pravda obvinila prezidentskou kancelář z vyvíjení systematického nátlaku s cílem ovlivnit redakční politiku webu. Od roku 2021 ho vlastní český podnikatel Tomáš Fiala.
„Lytvyn je tím, kdo zavádí omezení v mocenském aparátu a zakazuje úředníkům a bezpečnostním činitelům jednat s Ukrajinskou pravdou a poskytovat jí informace," uvádí server. Jeho novináři prý také nedostávají možnost účastnit se setkání zástupců médií s prezidentem Zelenským.
V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci.
Roščynová od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu informovala o dění na východě země, kde se do současnosti odehrávají nejtěžší boje. V březnu 2022 novinářku zadržela ruská FSB, když se snažila dostat z obsazeného Mariupolu, a deset dnů ji zadržovala v okupovaném Berďansku. V červenci toho roku se vydala do Polska, aby přes Rusko dojela na okupované části Ukrajiny. V srpnu 2023 na Rusy obsazeném území, odkud připravovala reportáž, zmizela. Až letos v květnu Moskva oficiálně přiznala, že Roščynovou zadržuje. Ruské ministerstvo obrany to potvrdilo v dopise jejímu otci.
Skupina velkých zemí, které mají jaderné zbraně, se během příštích dvou týdnů sejde v New Yorku. Dnes to podle ruských státních médií řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Členy skupiny jsou Rusko, Spojené státy, Británie, Francie a Čína. Jaderné velmoci jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Rjabkov neuvedl, kdy přesně se zástupci těchto zemí sejdou ani na jaké úrovni budou státy na schůzce zastoupeny.
Agentura Reuters píše, že by mohlo jít o významné jednání s ohledem na významné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a NATO jsou nejhorší od konce studené války.
