Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Čtyři ukrajinští vojáci zběhli od jednotky a pokusili se nelegálně překročit hranice s Moldavskem. Při zadržování jeden z dezertérů kladl odpor, pohraničník jej zastřelil, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. O zastřelení dezertéra, který napadl pohraničníka, informuje na svém webu také list Ukrajinska pravda. Incident mezitím potvrdil mluvčí pohraniční stráže a také vyšetřovatelé, kteří zkoumají okolnosti vojákovy smrti. Na vyšetřování dohlíží prokuratura.
„Pohraničníci včera večer (v neděli) zastavili dopravní prostředek, ve kterém kromě řidiče byli čtyři lidé. Dva se pokusili o útěk různými směry. Při pronásledování jeden z uprchlíků napadl pohraničníka. Ten byl nucen při obraně vlastního života použít zbraň. Nejprve vypálil na výstrahu a pak na útočníka. Přivolaní lékaři rychlé pomoci konstatovali smrt narušitele a také zaznamenali poranění pohraničníka,“ řekl RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.
V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil dnes úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským předloni 31. října. Cesta měla mimo jiné podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny.
Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 22 ukrajinských dronů na západě země a nad anektovaným Krymem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden z dronů se zřítil na elektrickou rozvodnu v Lipecké oblasti, oznámil gubernátor Igor Artamonov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a rozvodna dále funguje. Podobná tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu operativně ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajina se už téměř dva a půl roku brání ruské agresi.
Ruská obrana podle ministerstva zničila 15 dronů nad Brjanskou oblastí, jeden nad Lipeckou oblastí a šest nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014.
