Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Možnosti rozšíření Evropské unie a schengenského prostoru EU bez hraničních kontrol byly tématy, o nichž dnes v Praze jednali předseda českého Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně rakouské Spolkové rady Margit Göllová. Podle ní je třeba o rozšiřování Unie podrobně diskutovat tak, aby EU zůstala stabilním a bezpečným prostorem. Podle Vystrčila se EU musí chovat transparentně a srozumitelně k adeptům na členství, mezi nimiž kromě států západního Balkánu jmenoval také Gruzii, Ukrajinu a Moldavsko.
Před francouzským velvyslanectvím v Moskvě byly vyvěšeny plakáty s výzvou (v ruštině), aby se francouzští vojáci vzdali jako váleční zajatci. „Na plakátu je zobrazen velitel francouzské divize SS Charlemagne Edgar Puaud, který byl v roce 1945 zabit sovětskými vojsky,“ napsala kremelská média a poskytla fotografie.
„Dole je velkými písmeny vytištěno v ruštině a francouzštině: ‚Výzva ‘Volha‚ 149.200‘.“ Na plakátech se uvádí, že „rádiovou frekvenci 149.200 a volací znak ‚Volha‘ vytvořila ruská armáda pro ukrajinské a zahraniční vojáky, kteří se chtějí vzdát“.
Ukrajina provozuje stovky podvodných call center, kterými okrádá ruské občany a výdělky financuje svou armádu. V rozhovoru s deníkem Izvestija to uvedl místopředseda představenstva ruské státní banky Sberbank Stanislav Kuzněcov. Objem takto vyvedených peněz podle něj jen za loňský rok činil 250 miliard rublů (64 miliard korun).
Podle Kuzněcova útočníci denně uskuteční, většinou prostřednictvím elektronických sim karet, až 20 milionů hovorů, přičemž denně jim padne za oběť zhruba 200.000 ruských občanů. Metod používaných operátory je podle něj řada, zmínil však požadavek výkupného za fiktivně unesenou osobu. Peníze jsou z Ruska vyváděny nejčastěji v kryptoměnách.
