14°C
Přihlásit se nebo registrovat
Zářijová mobilizace sice umocnila odchod Rusů ze země, nicméně Rusko mnozí opustili už v únoru, kdy prezident Vladimir Putin vydal rozkaz k invazi. Sergej (45) odešel s rodinou do Kazachstánu v červenci. „Doufám, že tu budeme moct zůstat navždy,“ svěřil se stanici Svobodná Evropa.
„Hned jak válka začala, věděli jsme, že tu nezůstaneme, a rozhodli jsme se odejít pryč,“ řekl tisku Rus, jehož jméno reportéři na jeho žádost změnili. Sergej se bojí o bezpečí svých příbuzných, kteří zůstali v Rusku. S přesunem za hranice počkal do června, vysvětlil to tím, že vyčkají na konec školního roku, aby nevytrhli děti z režimu. V červnu pak zavřel obchod a z Novosibirsku odjeli do Kazachstánu.
„Tady můžeme svobodně dýchat, svobodně přemýšlet,“ popsal život mimo Rusko. V první polovině roku 2022 odešlo z Ruska na 419 tisíc osob, uvádí Federální služba státní statistiky (Rosstat). Další údaje zatím nebyly zveřejněny, nicméně počty budou mnohem vyšší, hlavně po exodu, který spustilo vyhlášení mobilizace. Už nyní je znatelný odliv lidí na ekonomice, do zahraničí se odebrali podnikatelé, specialisté v různých oborech a další pracovníci, to dál zatížilo už tak podlomenou ekonomiku země.
Analytická firma BCS Global Markets doplnila, že Rusové v prvních 9 měsících tohoto roku poslali do zahraničí přes 341,5 miliardy korun. Více než 1000 mezinárodních firem přestalo působit v Rusku v reakci na invazi Ukrajiny nebo v souvislosti se sankcemi, 320 společností Rusko zcela opustilo. Naopak řada ruských podnikatelů přesunula svůj byznys do zahraničí.
Co se týče Rusů hledajících útočiště v zahraničí, podle analytiků většina odešla z ekonomických důvodů, než že by vyjadřovali protest proti válce. V mnohých zemích to způsobilo jisté napětí, ve větších městech pak i třeba růst cen nájmů, nicméně státy jako Kazachstán, Arménie, Gruzie nebo Turecko hlásí ekonomické výhody, které jim příliv Rusů přinesl.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev v říjnu prohlásil, že se do jeho země z Ruska přesunulo 50 mezinárodních společností, premiér Alichan Smajlov doplnil, že desítky firem vyjednávají o tomtéž. „Tenhle krok značně pomohl ekonomické situaci v naší zemi,“ pochlubil se Tokajev. Do Kazachstánu navíc přesídlily i další výhradně ruské společnosti jako Tinkoff Bank, InDrive, Playrix nebo MNG Partners, další o to usilují.
Šéf Centra rozvoje lidských zdrojů Daulet Argandykov objasnil, že takové společnosti vytvořily až 6 tisíc nových pracovních míst a mají celkovou kapitalizaci přes téměř 658 miliard korun. Kazachstán vyhovuje i Sergejovi a jeho rodině. „Vážně uvažujeme o tom, že se tu usadíme natrvalo,“ poznamenal Rus. „Moje žena je lékařka a našla si tu práci, děti chodí do ruské školy a líbí se jim tu. Já dělám realitního makléře,“ připustil, že se zároveň rozhlíží po dalších příležitostech.
Na konci roku 2021 měla Arménie nadějné vyhlídky, co se ekonomiky týče, očekávali růst o 5 procent. To změnila ruská invaze na Ukrajinu, očekávaný růst se rázem snížil. Moskva a Jerevan jsou úzce ekonomicky spojené. Nicméně Arménie stále počítala s nárůstem ekonomiky alespoň o 1,6 procenta. Šéf Arménské centrální banky Martin Galstian nechal vývoj prozkoumat a uvedl, že přece jen se letos arménské ekonomice zadaří, a to díky příchodu Rusů.
„Nakonec to vypadá na růst ekonomiky o 13 procent oproti loňskému roku,“ oznámil Galstian. „V IT sféře zaznamenáváme nárůst lidského kapitálu o 25 procent. Do Arménie se stěhují talentovaní a vzdělaní lidé, což by mohlo mít dlouhodobý efekt,“ pochvaluje si Galstian.
Během prvních tří čtvrtletí tohoto roku do Arménie přišlo okolo 100 tisíc Rusů, přesídlilo sem 300 velkých firem a 2500 menších podniků. Mezi Rusy, kteří se přesunuli do Arménie, je i šestatřicetiletý Aleksandr původně z Moskvy. „Po začátku války jsme se já a můj tým rozhodli přestěhovat,“ vypověděl. Aleksandr vlastní digitální designové studio. „Sankce pro všechny lidi v IT sektoru znamenaly konec, i pro ty, co užívali čínské vybavení,“ objasnil.
Jeho tým měl s sebou kolem 250 tisíc korun v hotovosti, když opouštěli Moskvu. „Zbytek jsme převedli přes kryptoměnu. Na jaře arménské banky bezplatně otevíraly účty pro nerezidenty, tak jsme toho využili,“ popsal, že následně zaregistrovali svou společnost. „To nezabralo ani hodinu. A pomohlo nám i to, že vláda snížila daně pro IT sektor.“ Aleksandr nemá nouzi ani o nové zaměstnance. „Z Ruska denně přicházejí noví a noví lidé,“ podotkl.
Gruzínci zaznamenali stejný efekt po příchodu Rusů jako Kazaši nebo Arméni, po invazi Ruska na Ukrajinu se navýšily počty Rusů v jejich zemi a tím vzrostla též jejich ekonomika, a to zhruba o 8,8 procenta. Ekonom a ředitel Gruzínské národní banky Koba Gvenetadze dokonce předpokládá, že růst vystoupá až na 10 procent. Jen mezi březnem a červnem Rusové v Gruzii registrovali 6419 společností. Ministerstvo vnitra uvedlo, že od ledna do září do země přesídlilo 112 733 ruských občanů, počet vzrostl v září po vyhlášení částečné mobilizace v Rusku.
Příval Rusů se však odrazil i negativně, a to na růstu cen nájmů hlavně v metropoli Tbilisi. Nízkopříjmové rodiny nebo studenti se kvůli tomu potýkají s bytovou krizí, experti zase varují, že ekonomický růst nebude trvat věčně. „Musíme si uvědomit, že všechny faktory za tímto růstem jsou dočasné,“ řekl pro Reuters ekonom Dmitar Bogov. „Rozhodně to nezajišťuje růst v následujících letech. Opatrnost je více než namístě,“ hodnotí nastalý stav.
Gruzie poskytla nový domov také Oksaně z Novosibirsku, dvaatřicetiletá Ruska dřív provozovala kavárnu. S manželem se po ruském vpádu na Ukrajinu rozhodli odejít do Gruzie, kde byli před lety na líbánkách. Její muž je počítačový expert a pracuje na dálku pro svého ruského zaměstnavatele, Oksana si v Tbilisi otevřela novou kavárnu, společně s Moskvankou, která rovněž opustila Rusko kvůli válce.
„Gruzie je země pro mladé a zamilované. Jsou tady velké příležitosti, hlavně je tu neomezená svoboda. Můžete dělat, co chcete, říkat, co chcete, tvořit, růst, začít podnikat, všechny cesty jsou vám otevřené,“ doplnila, že registrace kavárny trvala jen pár minut, dokumenty byly v angličtině. „Hned se cítíte jako vítaný host. Doufám, že se my, ruští uprchlíci, dokážeme plně začlenit do gruzínské společnosti. Gruzie je náš nový domov a jsem vděčná, že nás přijali,“ zakončila.
Turecko je jediným členem NATO, který nepřijal vlastní sankce proti Rusku, pokračovalo i ve svém exportu do země. Trh mezi oběma státy vzrostl, s tím souvisí i růst turecké ekonomiky o 7,6 procenta. To z Turecka udělalo jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik států skupiny G20. Rusové rovněž investují do nemovitostí v Turecku, podle statistického úřadu v srpnu v průměru nakupovali 34 bytů za den.
Poptávka po tureckých bytech ještě vzrostla po vyhlášení mobilizace. Podle zákona mají cizinci, kteří si v Turecku pořídí nemovitost minimálně za 1,8 milionu korun, nárok na status rezidenta. Díky tomu se do Turecka dostal rovněž investor z Petrohradu Roman Kazakov s manželkou a 3 dětmi, který si pořídil sídlo v turisty vyhledávané Antalye.
„S manželkou jsme se 24. února rozhodli opustit Rusko, ale když máte děti a podnikáte, nejde to ze dne na den, musíte se na to připravit,“ vylíčil stěhování Kazakov. Přes léto odjel do Turecka a koupil tam dům. „Ceny sice trochu stouply, ale nebylo to tak hrozné jako teď po mobilizaci. Letenku jsme si pořídili na 19. září, o dva dny později to vypadlo úplně jinak… Třeba 25. září letenka za osobu stála i 106 tisíc korun,“ uvedl s tím, že okamžitě po příjezdu začal podnikat s dalším Rusem.
