Ukrajinci se připravují na těžkou zimu: Hromadění potravin, vyprodané generátory
Lidé na Ukrajině se již dlouhodobě připravují na situace, kdy není voda nebo elektřina. Téměř polovina energetické infrastruktury je poničena a země má méně než polovinu zásob plynu potřebných k bezpečnému přečkání zimy. Lidé se však podle ukrajinistky Lenky Víchové ani po více než osmi měsících bojů nestěžují a navzájem si pomáhají. Na výpadky pitné vody či elektřiny se připravují už dlouhodobě.
„Oni říkají, vy se musíte psychicky připravit na to, že nebude voda, že nebude elektřina, že nebude topení a zařídit se podle toho,“ vysvětlovala Lenka Jíchová. „Dnes na Ukrajině strašně stouply v ceně generátory, akumulátory a takové věci a hlavně se vyprodávají, protože lidi se zásobují a všichni vědí, že bude moment, kdy budou bez elektřiny, bude moment, kdy budou prostě bez spojení,“ uvedla, a dokonce i popsala situaci, kdy i v Čechách jsou tyto výrobky často vyprodány, protože je lidé shánějí pro své blízké na Ukrajině.
U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin. Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi. Dánsko dnes spustilo stránky svého předsednictví v Radě EU, představilo logo a heslo, kterým je Silná Evropa v měnícím se světě. Dánské předsednictví má dvě hlavní priority, jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale i nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi. Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci. „Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
„Zařizují se i takovým způsobem, že si vlastně nakupují zásoby jídla, ale takového, které můžete jíst i bez toho, abyste k tomu potřebovali plyn nebo elektřinu, zásobují se vodou, tou technickou, jak oni tomu říkají, to znamená na mytí, splachování,“ vyjmenovávala způsoby, jakými si lidé přípravují na chladné měsíce.
Nedostatková majonéza či saláty
Podle Víchové je zajímavé, že se takto zařizují i supermarkety, kavárny a restaurace. „To znamená, když se město ocitne bez elektřiny, tak v kavárnách kávu dostanete, protože oni se pojistili a mají své generátory,“ popisovala snahu lidí, aby jim válka co nejméně komplikovala každodenní život. V supermarketech se mění sortiment: „Potraviny, které potřebují být chlazené, tak ty ustupují. A vlastně nacházíte tam sortiment spíše takových věcí, které nepotřebují elektrickou energii na to udržování, takže saláty a takové ty různé majonézové věci už vlastně zřídkakdy můžete sehnat.“
Vzhledem k nedostatečným zásobám plynu na Ukrajině, radí profesionálové lidem přejít na jiná paliva: „Dejme tomu dřevo, pochopitelně různé biopaliva atd., ale problém je v té stepní oblasti, kde nemáte tolik dřeva jako například v Karpatech atd. a nemáte moc těch alternativních zdrojů tepla.“
Zima bez elektřiny a plynu
Nastávající zima ale bude podle české ukrajinistky velmi těžká pro obyvatele měst: „Vesnice si poradí se vším možným, ale ta města jsou velmi náchylná právě na ztrátu energie, ztrátu tepla. Vy nemáte, kam jít, protože ta koncentrace lidí je strašně velká.“ Víchová hovořila i s lidmi, kteří zůstali během okupace a ostřelování ve městě Irpiň, které je asi 30–40 km od Kyjeva: „Oni tu zimu přežili. Byli bez tepla, byli to staří lidé, ale přežili v podstatě bez problémů, ale také proto, že jich tam zbylo strašně málo, takže oni vlastně jedli potraviny, které jim nechali sousedé, nabíjeli mobil v autě, které mělo ještě benzín a ke kterému jim klíče nechal soused. Popřípadě opravdu i ten bioodpad, toho se mohli zbavovat, že si vykopali nějakou díru někde poblíž, ale představte si tohleto dělat v zabetonovaných městech, to prostě nejde.“
Víchová také vysvětlila, že spousta Ukrajinců si ještě před osmi měsíci myslela, že válka je nedorozumění, že je to pouze konflikt nějakých dvou osob: „Dnes ale pochopili, že to je trošku jinak, protože ty válečné zločiny, ke kterým se vlastně uchyluje ruská armáda nepáchá Putin ani Šojgu, ale páchají to ruští vojáci a nejenom, takže ta nenávist a zlost vůči Rusům vzrostla v desítkách procent.“ Ač je mnoho z Ukrajinců unavených, nemají podle Víchové chuť se vzdávat. „Obrovské procento Ukrajinců si uvědomilo, že i kdyby se teď vzdali nebo i kdyby se nějakým způsobem boje zastavily a něco se do dohodlo, je to vždycky jenom na krátkou dobu, že to vlastně začne znovu a není to jenom zkušenost posledních osmi měsíců, nejenom zkušenost posledních osmi let, ale každý, kdo zná historii Ukrajiny, tak ví, že by to bylo prostě jenom odložení dalších problémů, dalšího umírání, další války,“ uvedla Lenka Víchová, která je také dramaturgyní filmového festivalu Týden ukrajinského filmu, který se uskuteční v pražském kině Atlas od 8. do 15. listopadu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.