Ukrajinci se připravují na těžkou zimu: Hromadění potravin, vyprodané generátory

„Oni říkají, vy se musíte psychicky připravit na to, že nebude voda, že nebude elektřina, že nebude topení a zařídit se podle toho,“ vysvětlovala Lenka Jíchová. „Dnes na Ukrajině strašně stouply v ceně generátory, akumulátory a takové věci a hlavně se vyprodávají, protože lidi se zásobují a všichni vědí, že bude moment, kdy budou bez elektřiny, bude moment, kdy budou prostě bez spojení,“ uvedla, a dokonce i popsala situaci, kdy i v Čechách jsou tyto výrobky často vyprodány, protože je lidé shánějí pro své blízké na Ukrajině.  

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

16:56

Dnes

Ruské ministerstvo hospodářství dnes zlepšilo odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruska na 2,8 procenta z dříve předpokládaných 2,3 procenta. Zároveň však zvýšilo odhad letošní inflace a předpovědělo postupné oslabování domácí měny v nejbližších letech. Informovala o tom agentura Reuters.

Ruské ministerstvo hospodářství je ohledně letošního růstu ekonomiky navzdory zlepšení prognózy pesimističtější než ruský ministr financí Anton Siluanov. Ten minulý týden uvedl, že ruský HDP by se měl v letošním roce zvýšit stejným tempem jako loni, kdy vzrostl o 3,6 procenta.

16:41

Dnes

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Sunak také oznámil, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP.

Británii podle Sunaka čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“ a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci.

16:17

Dnes

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na více než deset firem, které dodávají do Ruska z členských zemí EU embargované zboží zahrnující zbrojní technologie. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dokument, ke kterému získala přístup. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Zobrazit celý online

„Zařizují se i takovým způsobem, že si vlastně nakupují zásoby jídla, ale takového, které můžete jíst i bez toho, abyste k tomu potřebovali plyn nebo elektřinu, zásobují se vodou, tou technickou, jak oni tomu říkají, to znamená na mytí, splachování,“ vyjmenovávala způsoby, jakými si lidé přípravují na chladné měsíce.

Nedostatková majonéza či saláty

Podle Víchové je zajímavé, že se takto zařizují i supermarkety, kavárny a restaurace. „To znamená, když se město ocitne bez elektřiny, tak v kavárnách kávu dostanete, protože oni se pojistili a mají své generátory,“ popisovala snahu lidí, aby jim válka co nejméně komplikovala každodenní život. V supermarketech se mění sortiment: „Potraviny, které potřebují být chlazené, tak ty ustupují. A vlastně nacházíte tam sortiment spíše takových věcí, které nepotřebují elektrickou energii na to udržování, takže saláty a takové ty různé majonézové věci už vlastně zřídkakdy můžete sehnat.“

Vzhledem k nedostatečným zásobám plynu na Ukrajině, radí profesionálové lidem přejít na jiná paliva: „Dejme tomu dřevo, pochopitelně různé biopaliva atd., ale problém je v té stepní oblasti, kde nemáte tolik dřeva jako například v Karpatech atd. a nemáte moc těch alternativních zdrojů tepla.“

Zima bez elektřiny a plynu

Nastávající zima ale bude podle české ukrajinistky velmi těžká pro obyvatele měst: „Vesnice si poradí se vším možným, ale ta města jsou velmi náchylná právě na ztrátu energie, ztrátu tepla. Vy nemáte, kam jít, protože ta koncentrace lidí je strašně velká.“  Víchová hovořila i s lidmi, kteří zůstali během okupace a ostřelování ve městě Irpiň, které je asi 30–40 km od Kyjeva: „Oni tu zimu přežili. Byli bez tepla, byli to staří lidé, ale přežili v podstatě bez problémů, ale také proto, že jich tam zbylo strašně málo, takže oni vlastně jedli potraviny, které jim nechali sousedé, nabíjeli mobil v autě, které mělo ještě benzín a ke kterému jim klíče nechal soused. Popřípadě opravdu i ten bioodpad, toho se mohli zbavovat, že si vykopali nějakou díru někde poblíž, ale představte si tohleto dělat v zabetonovaných městech, to prostě nejde.“

Víchová také vysvětlila, že spousta Ukrajinců si ještě před osmi měsíci myslela, že válka je nedorozumění, že je to pouze konflikt nějakých dvou osob: „Dnes ale pochopili, že to je trošku jinak, protože ty válečné zločiny, ke kterým se vlastně uchyluje ruská armáda nepáchá Putin ani Šojgu, ale páchají to ruští vojáci a nejenom, takže ta nenávist a zlost vůči Rusům vzrostla v desítkách procent.“ Ač je mnoho z Ukrajinců unavených, nemají podle Víchové chuť se vzdávat.  „Obrovské procento Ukrajinců si uvědomilo, že i kdyby se teď vzdali nebo i kdyby se nějakým způsobem boje zastavily a něco se do dohodlo, je to vždycky jenom na krátkou dobu, že to vlastně začne znovu a není to jenom zkušenost posledních osmi měsíců, nejenom zkušenost posledních osmi let, ale každý, kdo zná historii Ukrajiny, tak ví, že by to bylo prostě jenom odložení dalších problémů, dalšího umírání, další války,“ uvedla Lenka Víchová, která je také dramaturgyní filmového festivalu Týden ukrajinského filmu, který se uskuteční v pražském kině Atlas od 8. do 15. listopadu.