Ukrajinci se připravují na těžkou zimu: Hromadění potravin, vyprodané generátory
Lidé na Ukrajině se již dlouhodobě připravují na situace, kdy není voda nebo elektřina. Téměř polovina energetické infrastruktury je poničena a země má méně než polovinu zásob plynu potřebných k bezpečnému přečkání zimy. Lidé se však podle ukrajinistky Lenky Víchové ani po více než osmi měsících bojů nestěžují a navzájem si pomáhají. Na výpadky pitné vody či elektřiny se připravují už dlouhodobě.
„Oni říkají, vy se musíte psychicky připravit na to, že nebude voda, že nebude elektřina, že nebude topení a zařídit se podle toho,“ vysvětlovala Lenka Jíchová. „Dnes na Ukrajině strašně stouply v ceně generátory, akumulátory a takové věci a hlavně se vyprodávají, protože lidi se zásobují a všichni vědí, že bude moment, kdy budou bez elektřiny, bude moment, kdy budou prostě bez spojení,“ uvedla, a dokonce i popsala situaci, kdy i v Čechách jsou tyto výrobky často vyprodány, protože je lidé shánějí pro své blízké na Ukrajině.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
„Zařizují se i takovým způsobem, že si vlastně nakupují zásoby jídla, ale takového, které můžete jíst i bez toho, abyste k tomu potřebovali plyn nebo elektřinu, zásobují se vodou, tou technickou, jak oni tomu říkají, to znamená na mytí, splachování,“ vyjmenovávala způsoby, jakými si lidé přípravují na chladné měsíce.
Nedostatková majonéza či saláty
Podle Víchové je zajímavé, že se takto zařizují i supermarkety, kavárny a restaurace. „To znamená, když se město ocitne bez elektřiny, tak v kavárnách kávu dostanete, protože oni se pojistili a mají své generátory,“ popisovala snahu lidí, aby jim válka co nejméně komplikovala každodenní život. V supermarketech se mění sortiment: „Potraviny, které potřebují být chlazené, tak ty ustupují. A vlastně nacházíte tam sortiment spíše takových věcí, které nepotřebují elektrickou energii na to udržování, takže saláty a takové ty různé majonézové věci už vlastně zřídkakdy můžete sehnat.“
Vzhledem k nedostatečným zásobám plynu na Ukrajině, radí profesionálové lidem přejít na jiná paliva: „Dejme tomu dřevo, pochopitelně různé biopaliva atd., ale problém je v té stepní oblasti, kde nemáte tolik dřeva jako například v Karpatech atd. a nemáte moc těch alternativních zdrojů tepla.“
Zima bez elektřiny a plynu
Nastávající zima ale bude podle české ukrajinistky velmi těžká pro obyvatele měst: „Vesnice si poradí se vším možným, ale ta města jsou velmi náchylná právě na ztrátu energie, ztrátu tepla. Vy nemáte, kam jít, protože ta koncentrace lidí je strašně velká.“ Víchová hovořila i s lidmi, kteří zůstali během okupace a ostřelování ve městě Irpiň, které je asi 30–40 km od Kyjeva: „Oni tu zimu přežili. Byli bez tepla, byli to staří lidé, ale přežili v podstatě bez problémů, ale také proto, že jich tam zbylo strašně málo, takže oni vlastně jedli potraviny, které jim nechali sousedé, nabíjeli mobil v autě, které mělo ještě benzín a ke kterému jim klíče nechal soused. Popřípadě opravdu i ten bioodpad, toho se mohli zbavovat, že si vykopali nějakou díru někde poblíž, ale představte si tohleto dělat v zabetonovaných městech, to prostě nejde.“
Víchová také vysvětlila, že spousta Ukrajinců si ještě před osmi měsíci myslela, že válka je nedorozumění, že je to pouze konflikt nějakých dvou osob: „Dnes ale pochopili, že to je trošku jinak, protože ty válečné zločiny, ke kterým se vlastně uchyluje ruská armáda nepáchá Putin ani Šojgu, ale páchají to ruští vojáci a nejenom, takže ta nenávist a zlost vůči Rusům vzrostla v desítkách procent.“ Ač je mnoho z Ukrajinců unavených, nemají podle Víchové chuť se vzdávat. „Obrovské procento Ukrajinců si uvědomilo, že i kdyby se teď vzdali nebo i kdyby se nějakým způsobem boje zastavily a něco se do dohodlo, je to vždycky jenom na krátkou dobu, že to vlastně začne znovu a není to jenom zkušenost posledních osmi měsíců, nejenom zkušenost posledních osmi let, ale každý, kdo zná historii Ukrajiny, tak ví, že by to bylo prostě jenom odložení dalších problémů, dalšího umírání, další války,“ uvedla Lenka Víchová, která je také dramaturgyní filmového festivalu Týden ukrajinského filmu, který se uskuteční v pražském kině Atlas od 8. do 15. listopadu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.