Jak se žije během války v Rusku? Problémy s běžnými nákupy, drahota a iracionální víra v Putina
Mix šoku a nadšení. Tak charakterizuje současnou náladu v Rusku novinář Jiří Just žijící v Moskvě. Šok je podle spojený s mobilizací, v září Vladimir Putin vyhlásil, nadšení naopak panuje kvůli raketovým útokům na ukrajinská města, ke kterým v posledních dnech dochází. Všeobecný zájem o průběh „speciální vojenské operace“ mezi Rusy od počátku invaze ale výrazně klesl. Komplikace spojené se sankcemi jsou běžně vnímány jako tlak ze strany utlačujcího Západu, říká novinář.
„Rusové si musejí sáhnout hluboko do kapsy. V roce 2010 zažívali nejlepší období v dějinách nejenom nezávislého Ruska, ale i Sovětského svazu. Mohli si dovolit nejenom spotřební zboží, spotřební elektroniku, ale mohli volně cestovat do zahraničí mohli si brát půjčky, aniž by se obávali, že by neměli výplatu. Nyní jsou naopak úvěry velký problém, protože Rusové nemají, jak je splácet. A navíc mají problém často si koupit i obyčejné zboží, jakým je oděv a někdy dokonce i potraviny,“ popisuje Just současný stav.
„Ceny neustále stoupají. I když státní statistický úřad tvrdí, že jsou víceméně na nějaké pětiprocentní inflační hladině, realita v obchodech je úplně jiná. Nejvíce zdražila elektronika a automobily. Zboží je pašováno ze sousedních zemí, Kazachstánu, Turecka, Dubaje. Nemyslím ale, že by to Rusové dávali do přímého kontextu s tím, že Rusko vede nespravedlivou válku proti Ukrajině. Vnímají to jako tlak západu, který je zase proti těm nebohým Rusům, který nějakým způsobem utlačuje,“ dodává.
I přes tyto komplikace a šok z mobilizace, jejíž průběh zdaleka neodpovídá slibům Vladimira Putina, ruský autoritářský režim není nijak v ohrožení: „Všichni na Rusy nyní koukají skrz prsty, uvalují na ně sankce. Proto se velká většina z nich upnula na Putina. Je to jakási iracionální víra. Vlastně jim to vyhovuje, protože by asi žádný člověk nechtěl být občanem státu, který provádí systematické válečné zločiny,“ vysvětluje Just postoje většiny ruských obyvatel.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
„Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“
pi a začneš mět vidiny..