Putin je připraven obětovat miliony Rusů. Prohra na Ukrajině by byl jeho konec, říká ruský diplomat
Ruský diplomat Boris Bondarev až do letošního května působil jako poradce stálé mise Ruska při OSN, na svou funkci však rezignoval kvůli nesouhlasu s invazí Ukrajiny. „Putin má štěstí, ne rozum,“ komentoval pro stanici Sky News počínání ruského prezidenta Vladimira Putina. Bondarov zároveň doplnil, že Putina štěstí opouští.
Bondarev se domnívá, že Putin by radši obětoval 20 milionů vojáků, aby vyhrál válku na Ukrajině. Vítězství by mu totiž zaručilo „politické přežití“ tohoto zatím pro Rusko velmi neúspěšného tažení, které prezident letos v únoru rozpoutal. „Myslím, že to, že 20 let zůstal u moci, je dílo štěstěny. Zas tak moc chytrý není, ale má štěstí a to ho teď opouští,“ prohlásil v rozhovoru s novináři.
„Pokud by prohrál válku, musel by svým elitám a také celému národu vysvětlit, proč se to stalo, to pro něj může být dost problematické,“ tvrdí Bondarev s tím, že nepochybuje o tom, že Putin je natolik zoufalý, že klidně pro výhru na Ukrajině obětuje více než desetinu celého ruské populace. „Putin bude pravděpodobně poprvé čelit opozici, která se ho pokusí odstranit. Samozřejmě asi jako první provede čistku ve straně a najde si obětní beránky, které bude vinit z porážky a ze všech problémů,“ dodal.
„Je připravený obětovat miliony, už jen čistě z principu. Chce vyhrát válku a zmasakrovat všechny Ukrajince. Závisí na tom jeho politická kariéra. Musíte si uvědomit, že jestli prohraje válku, je to jeho konec,“ uvedl Bondarev. Diplomat po své rezignaci zůstává v Ženěvě, doplnil, že složit funkci se rozhodl hned, když v únoru ruské tanky přejely ukrajinské hranice, do května však nemohl svůj post opustit.
Odložená rezignace i kvůli kocourovi
„Měl ještě spoustu věcí, které bylo potřeba dodělat a vyřešit,“ svěřil se reportérům. Bondarev tak do 23. května dál působil v rámci ruské mise, dokončil některé své projekty. Měl ale i osobní důvody, proč rezignaci oznámil až v květnu. „Víte, můj kocour byl ještě v Moskvě a my ho museli dostat ke mně sem do Ženevy a to zabralo čas,“ uvedl.
„A měl jsem velký strach,“ připustil, že ho také překvapilo, jak „krvelační“ jeho kolegové jsou. „Vůbec jim nevadilo, co se na Ukrajině dělo, byli s tím spokojení,“ navázal Bondarev. „Pro takovou vládu, pro takovou zemi jsem nemohl dál pracovat. Páchají válečné zločiny a šílené chyby a hlavně zločiny na úkor našich příštích generací,“ vysvětlil své jednání diplomat.
NATO musí Ukrajině dál pomáhat
Byl jedním z těch, kdo do posledních chvil nevěřil, že Putin rozpoutá válku. Nyní však bere vážně všechny hrozby zaznívající z Ruska včetně užití jaderných zbraní. Vojenské rozvědky mluví o tom, že by Putin mohl odpálit jadernou hlavici nad Černým mořem. „Myslím si, že nějaké plány na odpálení atomové bomby mohou existovat,“ podotkl. „A jestli si Putin myslí, že je připraven na 3. světovou válku, také NATO by mělo zvážit své zapojení se do konfliktu,“ domnívá se Bondarev.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.
Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“
Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
Bondarev rovněž vyzval k další pomoci členských států NATO Ukrajině. „Ukrajinci potřebují útočné zbraně, střely dlouhého doletu a letadla,“ vyjmenoval Rus. „NATO by mělo zdvojnásobit svou snahu pomoct,“ vysvětlil též, že i když Putin a jeho vláda jsou otevřeně proti NATO, jsou i Rusové, kteří tento názor nesdílí. „Hlavně mladší generace rozhodně nevidí NATO jako nepřítele, chápou, že jde o obrannou alianci,“ Putin se totiž často odkazuje na to, že za konfliktem je také „provokace“ ze strany NATO, zvláště pak míra jejich jednotek u ruských hranic.
