Zelenskyj žádá o zbraně Izraelce. Varoval před íránským pomáháním Rusku s terorem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Izrael, aby se přidal k západním zemím a dodal Kyjevu zbraně. Na konferenci zorganizované izraelským listem Haarec ukrajinský prezident také sdělil, že neutrální postoj Izraele pomohl k vytvoření spojenectví mezi Ruskem a Íránem, který Moskvě dodává útočné bezpilotní letouny.
Pomocí dronů dodaných z Íránu ruské síly útočí na energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Moskva a Teherán dodávky zbraní z Íránu nepřiznávají.
„Pokud bychom bývali okamžitě zajistili ochranu nebe, když jsme začali čelit hrozbě raket a dronů, Rusko by ani nemělo důvod obrátit se na Írán a nabízet mu něco výměnou za to, že mu pomáhá s terorem,“ zdůraznil ve svém videovystoupení Zelenskyj.
Ukrajinský prezident v dnes zveřejněném virtuálním projevu pro deník Haarec také varoval, že Rusko výměnou za dodávku dronů pomůže Teheránu s rozvojem jeho jaderného programu. „Jak se Rusko podle vás za to odvděčuje Íránu? Zajímají Írán peníze? Zřejmě vůbec, ale zajímá ho ruská pomoc s íránským jaderným programem,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina žádá Izrael o pomoc od doby, kdy na její území koncem února vpadly ruské síly. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba minulý týden blízkovýchodní zemi oficiálně požádal o poskytnutí systémů protivzdušné obrany. Varoval, že Írán by mohl využít možnosti nasadit své zbraňové systémy v Evropě, což by se mohlo obrátit i proti Izraeli, který Írán považuje za existenční hrozbu. Kulebovu žádost nicméně odmítl izraelský ministr obrany Benny Ganc.
Izraelští odpůrci dodávek zbraní na Ukrajinu argumentují tím, že pokud by si to Izrael rozházel s Moskvou, mohlo by to ohrozit jeho působení v Sýrii. Ruské síly se v Sýrii nestaví proti izraelským vzdušným úderům na íránské cíle, podotkl Haaretz.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
