Zelenskyj žádá o zbraně Izraelce. Varoval před íránským pomáháním Rusku s terorem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Izrael, aby se přidal k západním zemím a dodal Kyjevu zbraně. Na konferenci zorganizované izraelským listem Haarec ukrajinský prezident také sdělil, že neutrální postoj Izraele pomohl k vytvoření spojenectví mezi Ruskem a Íránem, který Moskvě dodává útočné bezpilotní letouny.
Pomocí dronů dodaných z Íránu ruské síly útočí na energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Moskva a Teherán dodávky zbraní z Íránu nepřiznávají.
„Pokud bychom bývali okamžitě zajistili ochranu nebe, když jsme začali čelit hrozbě raket a dronů, Rusko by ani nemělo důvod obrátit se na Írán a nabízet mu něco výměnou za to, že mu pomáhá s terorem,“ zdůraznil ve svém videovystoupení Zelenskyj.
Ukrajinský prezident v dnes zveřejněném virtuálním projevu pro deník Haarec také varoval, že Rusko výměnou za dodávku dronů pomůže Teheránu s rozvojem jeho jaderného programu. „Jak se Rusko podle vás za to odvděčuje Íránu? Zajímají Írán peníze? Zřejmě vůbec, ale zajímá ho ruská pomoc s íránským jaderným programem,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina žádá Izrael o pomoc od doby, kdy na její území koncem února vpadly ruské síly. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba minulý týden blízkovýchodní zemi oficiálně požádal o poskytnutí systémů protivzdušné obrany. Varoval, že Írán by mohl využít možnosti nasadit své zbraňové systémy v Evropě, což by se mohlo obrátit i proti Izraeli, který Írán považuje za existenční hrozbu. Kulebovu žádost nicméně odmítl izraelský ministr obrany Benny Ganc.
Izraelští odpůrci dodávek zbraní na Ukrajinu argumentují tím, že pokud by si to Izrael rozházel s Moskvou, mohlo by to ohrozit jeho působení v Sýrii. Ruské síly se v Sýrii nestaví proti izraelským vzdušným úderům na íránské cíle, podotkl Haaretz.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
