Zelenskyj žádá o zbraně Izraelce. Varoval před íránským pomáháním Rusku s terorem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Izrael, aby se přidal k západním zemím a dodal Kyjevu zbraně. Na konferenci zorganizované izraelským listem Haarec ukrajinský prezident také sdělil, že neutrální postoj Izraele pomohl k vytvoření spojenectví mezi Ruskem a Íránem, který Moskvě dodává útočné bezpilotní letouny.
Pomocí dronů dodaných z Íránu ruské síly útočí na energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Moskva a Teherán dodávky zbraní z Íránu nepřiznávají.
„Pokud bychom bývali okamžitě zajistili ochranu nebe, když jsme začali čelit hrozbě raket a dronů, Rusko by ani nemělo důvod obrátit se na Írán a nabízet mu něco výměnou za to, že mu pomáhá s terorem,“ zdůraznil ve svém videovystoupení Zelenskyj.
Ukrajinský prezident v dnes zveřejněném virtuálním projevu pro deník Haarec také varoval, že Rusko výměnou za dodávku dronů pomůže Teheránu s rozvojem jeho jaderného programu. „Jak se Rusko podle vás za to odvděčuje Íránu? Zajímají Írán peníze? Zřejmě vůbec, ale zajímá ho ruská pomoc s íránským jaderným programem,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina žádá Izrael o pomoc od doby, kdy na její území koncem února vpadly ruské síly. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba minulý týden blízkovýchodní zemi oficiálně požádal o poskytnutí systémů protivzdušné obrany. Varoval, že Írán by mohl využít možnosti nasadit své zbraňové systémy v Evropě, což by se mohlo obrátit i proti Izraeli, který Írán považuje za existenční hrozbu. Kulebovu žádost nicméně odmítl izraelský ministr obrany Benny Ganc.
Izraelští odpůrci dodávek zbraní na Ukrajinu argumentují tím, že pokud by si to Izrael rozházel s Moskvou, mohlo by to ohrozit jeho působení v Sýrii. Ruské síly se v Sýrii nestaví proti izraelským vzdušným úderům na íránské cíle, podotkl Haaretz.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
