Zelenskyj žádá o zbraně Izraelce. Varoval před íránským pomáháním Rusku s terorem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Izrael, aby se přidal k západním zemím a dodal Kyjevu zbraně. Na konferenci zorganizované izraelským listem Haarec ukrajinský prezident také sdělil, že neutrální postoj Izraele pomohl k vytvoření spojenectví mezi Ruskem a Íránem, který Moskvě dodává útočné bezpilotní letouny.
Pomocí dronů dodaných z Íránu ruské síly útočí na energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Moskva a Teherán dodávky zbraní z Íránu nepřiznávají.
„Pokud bychom bývali okamžitě zajistili ochranu nebe, když jsme začali čelit hrozbě raket a dronů, Rusko by ani nemělo důvod obrátit se na Írán a nabízet mu něco výměnou za to, že mu pomáhá s terorem,“ zdůraznil ve svém videovystoupení Zelenskyj.
Ukrajinský prezident v dnes zveřejněném virtuálním projevu pro deník Haarec také varoval, že Rusko výměnou za dodávku dronů pomůže Teheránu s rozvojem jeho jaderného programu. „Jak se Rusko podle vás za to odvděčuje Íránu? Zajímají Írán peníze? Zřejmě vůbec, ale zajímá ho ruská pomoc s íránským jaderným programem,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina žádá Izrael o pomoc od doby, kdy na její území koncem února vpadly ruské síly. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba minulý týden blízkovýchodní zemi oficiálně požádal o poskytnutí systémů protivzdušné obrany. Varoval, že Írán by mohl využít možnosti nasadit své zbraňové systémy v Evropě, což by se mohlo obrátit i proti Izraeli, který Írán považuje za existenční hrozbu. Kulebovu žádost nicméně odmítl izraelský ministr obrany Benny Ganc.
Izraelští odpůrci dodávek zbraní na Ukrajinu argumentují tím, že pokud by si to Izrael rozházel s Moskvou, mohlo by to ohrozit jeho působení v Sýrii. Ruské síly se v Sýrii nestaví proti izraelským vzdušným úderům na íránské cíle, podotkl Haaretz.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblasti, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
„Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.
Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.
Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.
