Děti brečely, do školy vtrhli zakuklenci: Rusové vyděsili školáky! A Putin vyrazil na inspekci
V týlu ruské armády se dějí věci. Žáky i učitele v Gelendžiku na jihu Ruska vyděsila střelba z automatických zbraní, která byla ale součástí protiteroristického cvičení. Děti brečely, učitelé se zděsili, popisují Rusové. To prezident Vladimir Putin navštívil jihovýchodně od Moskvy středisko, kde se cvičí zmobilizovaní vojáci před vysláním na Ukrajinu. Ruská mobilizace však stále budí rozpaky i otázky.
Ruské protiteroristické cvičení, které vyděsilo školáky, ve středu uspořádala protiteroristická komise ve spolupráci s ruskou národní gardou, uvedl zpravodajský kanál Baza, působící v aplikaci Telegram.
Jedna z matek dětí na telegramovém účtu starosty města upozornila, že vojáci vpadli do školy se samopaly bez předchozího upozornění a začali střílet. Podle informací Bazy škola dostala pouze půl hodiny před začátkem cvičení upozornění, že začne „evakuace“.
Střelba před budovou a muži v maskách
„Ráno 19. října do tříd vtrhli maskovaní lidé, pálili do stropu nad učiteli a dětmi, hrozili zbraněmi. Před budovou školy se ozývala ohlušující střelba,“ popsala akci Baza.
„Děti se vyděsily, brečely, učitelé byli v šoku! A co kdyby někdo skočil z druhého patra nebo dostal epileptický záchvat?“ napsala matka jednoho z žáků Zinaida Jakovidiová na telegramu pod příspěvek starosty Gelendžiku Alexeje Bogodistova. Starosta jí slíbil, že věc prověří, a dal jí za pravdu, že uspořádat podobnou akci bez předchozího upozornění není vhodné.
Jakovidiová také uvedla, že vzdělávací odbor vedení Gelendžiku stížnosti rodičů smetl ze stolu a uvedl, že moment překvapení byl kýžený a že jen tak se děti naučí v podobných situacích chovat.
Útoky ve školách v Rusku nejsou ojedinělé. Minulý měsíc zemřelo při střelbě v Iževsku 17 lidí. Loni v září zastřelil na univerzitě v Permu její student šest lidí a bezmála padesáti dalším způsobil zranění.
Nejhorší tragédie ve škole se v Rusku odehrála v roce 2004, kdy teroristé na tři dny obsadili školu v severoosetském městě Beslan. Teroristický útok a následný zásah ruských jednotek skončily smrtí 334 lidí z řad rukojmích, včetně 186 dětí.
Putin na inspekci mezi rekruty
K protiteroristickému cvičení došlo nyní v době ruské mobilizace a války na Ukrajně. Ruský prezident se přitom nyní vydal rovněž na cvičiště - mezi čerstvé rekruty. „Putin zkontroloval průběh výcviku zmobilizovaných vojáků ve vojenském prostoru v Rjazanské oblasti,“ uvedla agentura Interfax.
Ruský prezident podle ní konkrétně přihlížel slaďování jednotek a zaměřil se také na připravenost mobilizovaných vojáků plnit úkoly na Ukrajině. O slaďování vojáků uvnitř jednotek, ale i o jejich přípravě v oblasti různých vojenských odborností ho informoval Šojgu.
Putin vyhlásil částečnou mobilizaci v Rusku 21. září. Šojgu tehdy uvedl, že úřady do zbraně povolají 300.000 záložníků s předchozí vojenskou zkušeností. Oba činitelé zdůrazňovali, že všem mobilizovaným se před vysláním na Ukrajinu dostane výcviku.
Podle zpráv médií a pravidelných hlášení ukrajinské armády o bojích byli ale někteří mobilizovaní posláni rovnou na frontu, často se špatným vybavením. Povolávací rozkazy podle svědectví dostávali v některých případech například i chronicky nemocní, otcové mnoha dětí nebo muži, kteří výrazně přesáhli branný věk, což koncem září uznal i sám Putin. Z chyb obvinil úřady a vyzval je, aby nesrovnalosti napravily.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Mobilizace dopadla více na chudší regiony obydlené primárně jinými etniky než Rusy, což vyvolává napětí mezi různými skupinami ruské společnosti, upozornili američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW).
V médiích se objevovaly zprávy, že povolávací rozkazy dostávali hromadně například obyvatelé některých oblastí v Burjatsku na ruském Dálném východě, generální štáb ukrajinské armády zas upozornil na vyslání krymských Tatarů do míst tvrdých bojů.
