Děti brečely, do školy vtrhli zakuklenci: Rusové vyděsili školáky! A Putin vyrazil na inspekci
V týlu ruské armády se dějí věci. Žáky i učitele v Gelendžiku na jihu Ruska vyděsila střelba z automatických zbraní, která byla ale součástí protiteroristického cvičení. Děti brečely, učitelé se zděsili, popisují Rusové. To prezident Vladimir Putin navštívil jihovýchodně od Moskvy středisko, kde se cvičí zmobilizovaní vojáci před vysláním na Ukrajinu. Ruská mobilizace však stále budí rozpaky i otázky.
Ruské protiteroristické cvičení, které vyděsilo školáky, ve středu uspořádala protiteroristická komise ve spolupráci s ruskou národní gardou, uvedl zpravodajský kanál Baza, působící v aplikaci Telegram.
Jedna z matek dětí na telegramovém účtu starosty města upozornila, že vojáci vpadli do školy se samopaly bez předchozího upozornění a začali střílet. Podle informací Bazy škola dostala pouze půl hodiny před začátkem cvičení upozornění, že začne „evakuace“.
Střelba před budovou a muži v maskách
„Ráno 19. října do tříd vtrhli maskovaní lidé, pálili do stropu nad učiteli a dětmi, hrozili zbraněmi. Před budovou školy se ozývala ohlušující střelba,“ popsala akci Baza.
„Děti se vyděsily, brečely, učitelé byli v šoku! A co kdyby někdo skočil z druhého patra nebo dostal epileptický záchvat?“ napsala matka jednoho z žáků Zinaida Jakovidiová na telegramu pod příspěvek starosty Gelendžiku Alexeje Bogodistova. Starosta jí slíbil, že věc prověří, a dal jí za pravdu, že uspořádat podobnou akci bez předchozího upozornění není vhodné.
Jakovidiová také uvedla, že vzdělávací odbor vedení Gelendžiku stížnosti rodičů smetl ze stolu a uvedl, že moment překvapení byl kýžený a že jen tak se děti naučí v podobných situacích chovat.
Útoky ve školách v Rusku nejsou ojedinělé. Minulý měsíc zemřelo při střelbě v Iževsku 17 lidí. Loni v září zastřelil na univerzitě v Permu její student šest lidí a bezmála padesáti dalším způsobil zranění.
Nejhorší tragédie ve škole se v Rusku odehrála v roce 2004, kdy teroristé na tři dny obsadili školu v severoosetském městě Beslan. Teroristický útok a následný zásah ruských jednotek skončily smrtí 334 lidí z řad rukojmích, včetně 186 dětí.
Putin na inspekci mezi rekruty
K protiteroristickému cvičení došlo nyní v době ruské mobilizace a války na Ukrajně. Ruský prezident se přitom nyní vydal rovněž na cvičiště - mezi čerstvé rekruty. „Putin zkontroloval průběh výcviku zmobilizovaných vojáků ve vojenském prostoru v Rjazanské oblasti,“ uvedla agentura Interfax.
Ruský prezident podle ní konkrétně přihlížel slaďování jednotek a zaměřil se také na připravenost mobilizovaných vojáků plnit úkoly na Ukrajině. O slaďování vojáků uvnitř jednotek, ale i o jejich přípravě v oblasti různých vojenských odborností ho informoval Šojgu.
Putin vyhlásil částečnou mobilizaci v Rusku 21. září. Šojgu tehdy uvedl, že úřady do zbraně povolají 300.000 záložníků s předchozí vojenskou zkušeností. Oba činitelé zdůrazňovali, že všem mobilizovaným se před vysláním na Ukrajinu dostane výcviku.
Podle zpráv médií a pravidelných hlášení ukrajinské armády o bojích byli ale někteří mobilizovaní posláni rovnou na frontu, často se špatným vybavením. Povolávací rozkazy podle svědectví dostávali v některých případech například i chronicky nemocní, otcové mnoha dětí nebo muži, kteří výrazně přesáhli branný věk, což koncem září uznal i sám Putin. Z chyb obvinil úřady a vyzval je, aby nesrovnalosti napravily.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
Mobilizace dopadla více na chudší regiony obydlené primárně jinými etniky než Rusy, což vyvolává napětí mezi různými skupinami ruské společnosti, upozornili američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW).
V médiích se objevovaly zprávy, že povolávací rozkazy dostávali hromadně například obyvatelé některých oblastí v Burjatsku na ruském Dálném východě, generální štáb ukrajinské armády zas upozornil na vyslání krymských Tatarů do míst tvrdých bojů.
