Kadyrov ukázal video svých nezletilých synů (14, 15 a 16). V plné polní mají střílet na Ukrajině
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov zveřejnil video, u něhož tvrdí, že se tři jeho děti zúčastnily bojových operací na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Upozornila na to dnes ruská služba BBC. Ta zároveň poznamenala, že úmluva OSN o právech dítěte, kterou Moskva ratifikovala, ukládá povinnost zemím přijmout veškerá opatření, aby se děti mladší 15 let přímo neúčastnily vojenských akcí.
Kadyrov už na začátku tohoto měsíce vyhlásil, že do války na Ukrajině pošle své tři syny Adama, Eliho a Achmata, kterým je 14, 15 a 16 let. Nyní na telegramu čečenský vůdce napsal, že potomci „navštívili“ linii dotyku, kde se v současné době odehrávají „prudké boje“. „Achmat, Eli a Adam se přiblížili k nepřátelským pozicím a poskytli palebné krytí postupujícím bojovníkům,“ tvrdí v příspěvku na sociální síti Kadyrov.
Na videu se ozývá z okolí střelba a jsou na něm vidět teenageři v uniformách střílející z granátometu a dalších zbraní. Zda jsou záběry skutečně natočené na Ukrajině, není zřejmé - je na nich vidět pole, keře, stromy, v dálce les a trojice teenagerů v zákopu s několika dalšími vojáky.
Ruští představitelé odpovědní za práva dětí se dosud ke Kadyrovovým výrokům o vyslání synů do války nevyjádřili, poznamenala BBC.
Čečenský vůdce má podle svých oficiálních stránek 14 dětí, ale podle ruských médií jich může mít více. On i jeho milice zvané kadyrovci jsou obviňováni z četných zločinů v Čečensku, jeho muži se zapojili rovněž do invaze na Ukrajinu. Kadyrov je jejím hlasitým zastáncem a podle svých dřívějších vyjádření poslal do boje tisíce mužů.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
