Běloruské matky děsí mobilizace, syny radši ukrývají. Putin k Lukašenkovi posílá tisíce vojáků
Bělorusko a jeho zapojení do ruské války na Ukrajině je téma, o kterém se mluví od počátku invaze. Bělorusové zatím přímo na Ukrajině nebojují, své území ale propůjčují ruským jednotkám. Podle nejnovějších informací stanice Svobodná Evropa je například v Bělorusku připraveno dalších 9 tisíc ruských vojáků. Útoků z Běloruska se obávají ukrajinské pohraniční obce, přímého zapojení Bělorusů zase tamní matky, které prý narychlo schovávají své syny.
Běloruské ministerstvo obrany potvrdilo, že v zemi bude umístěno téměř 9 tisíc Rusů, zapojí se do společného vojenského uskupení, na němž se obě země minulý týden dohodly. „První vlaky s ruskými vojáky, kteří jsou součástí společných jednotek, už přijíždějí do Běloruska,“ uvedl Valerij Revenko, šéf resortu mezinárodní vojenské spolupráce při ministerstvu obrany. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko i nadále zůstává hlavním spojencem Ruska a Vladimira Putina.
Pláč běloruských matek
A právě jejich spojenectví vyvolává strach i mezi běžnými Bělorusy. „Můj syn je můj důvod k životu,“ sdělila Alena novinářům, od února žije ve strachu, její syn povolávací rozkaz do běloruské armády dostal už v květnu 2021, Alena se nejvíc bojí toho, že ho pošlou bojovat na Ukrajinu. „Mám takový strach, vlastně je to víc než strach, neumám to ani slovy popsat. Je to horor, hysterie. Občas jen sedím v práci na záchodě a brečím,“ připustila Běloruska.
Alena může najít útěchu v tom, že nejen její syn, ale běloruští vojenští komisaři ji ujistili, že jejího syna ani jiné Bělorusy na ukrajinskou frontu nepošlou. Stále platí to nastavení, že Lukašenko poskytuje Rusům Bělorusko jako základnu pro invazi, ale přímo do války se nezapojuje. Jenže podle řady vojenských expertů je zapojení Běloruska jen otázkou času a obavy matek jako Alena opět rostou.
Bělorusko je na Rusku závislé, a to jak na jejich energetických zdrojích, tak politicky a ekonomicky. Tato závislost se zmnohonásobila po posledních prezidentských volbách v Bělorusku, Lukašenko z nich sice vyšel vítězně, Západ je však neuznává a považuje je za zfalšované. Bez Putina by se běloruskému diktátorovi nepodařilo usměrnit protesty, které se po volbách v zemi zvedly.
Lukašenkovo chování v posledních dnech vzbuzuje mezi Bělorusy obavy, že se podlomil tlaku Moskvy a plánuje utajenou a urychlenou mobilizaci. „Panuje v nás neklid, kterého se nemůžeme zbavit,“ řekla Alena, shodují se s ní i další matky Bělorusů podléhajících povolávacímu rozkazu. Lukašenko se opakovaně nechal slyšet, že Ukrajina plánuje útoky na Bělorusko, včetně sabotáží a terorismu. Tyto výroky jen utvrzují Bělorusy v tom, že jejich přímé zapojení do války se blíží.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Od soboty 15. října do země proudí Rusové, původně se mluvilo o 9 tisících vojáků, Lukašenko však oznámil, že se jejich počty mohou i zvýšit. Možná běloruská mobilizace mezi lidmi není populární a obliba Lukašenka snad už nemůže klesnout níže. Marija pro stanici Svobodná Evropa přiznala, že její syn už je před odvodem na útěku 3 roky, od chvíle, kdy ho vyhodili z univerzity. „Nežije na své trvalé adrese, do teď se mu vojenské komisaře dařilo zkrátka ignorovat, ale povolání dostal už několikrát,“ řekla k synovým úskokům.
Matky syny ukrývají nebo posílají do zahraničí
„Když v září vyhlásili mobilizaci v Rusku, všechny ženy tady se začaly bát, mají strach o syny a své muže,“ doplnila Marija. Muži, ale i jejich rodiny, pečlivě zjišťují, jak se povolání do vojenské služby vyhnout. Hlavně pak výjimky spojené se zdravotním stavem. Jenže běloruské vojenské zákony v poslední novele většinu výjimek zrušily.
Tatsjana vypověděla, že i když její syn původně nechtěl studovat v zahraničí, nyní ho s manželem nutí, aby odjel, dokud to jde. Nicméně zatím se jim nedaří mu sehnat vizum. Nyní se snaží „prostě syna dostat ze země“. „Nemůže tu zůstat,“ nechala se slyšet Tatsjana.
„Řekla jsem mu, ať se vzdá nebo uteče,“ svěřila se tisku Margarita, jejíž syn slouží u ukrajinských hranic. Kladla synovi na srdce, aby s Ukrajinci nebojoval. Podotkla, že matky syny i schovávají, jen aby nemuseli do války. „Ať prostě jen nejdou na vojenský úřad, syny musíme schovat, aby nebojovali za zájmy jiných,“ zakončila Margarita.
Politická sebevražda
Běloruská opozice fungující v exilu v čele s Svjatlanou Cichanouskou uvedla, že „bez svobodné Ukrajiny, nemůže být ani svobodné Bělorusko“. Podle lídryně opozice jsou osudy a hlavně budoucnost obou zemí propojené. Lukašenko navíc spáchá politickou sebevraždu, pokud se napřímo zapojí do války, vzkázala Cichanouská.
