Ministr obrany Šojgu mimo hru? Armáda ho prý odstavila!
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu byl prý odstaven na „vedlejší kolej“. Velitelé se mu neustále vysmívají, obcházejí ho a komunikují přímo s prezidentem Vladimirem Putinem. Šojgu měl navíc ztratit i přízeň samotného vůdce, jehož byl dlouholetým spojencem. Ve zprávě to uvedla britská tajná služba.
Sergej Šojgu byl na výsluní dlouhá léta a těšil se přízni Vladimira Putina. Patřil do nejužšího kruhu jeho spojenců. Ovšem zdá se, že nezdary při válce na Ukrajině mu zlomily vaz.
Britská zpravodajská služba vydala krátkou zprávu, v níž uvedla, že se Šojgu ocitá ve stále slabší pozici. „Nedávné zprávy nezávislých ruských médií tvrdily, že kvůli problémům, kterým Rusko čelí ve své válce proti Ukrajině, je nyní ruský ministr obrany Sergej Šojgu v ruském vedení odsunut na vedlejší kolej,“ tvrdí zpráva s tím, že velitelé o průběhu války prý neinformují ministra obrany, nýbrž přímo prezidenta Putina.
Jak zdůraznil i britský deník Daily Mail Ukrajina tvrdí, že ve válce Rusko přišlo o 47 tisíc vojáků. Zároveň utrpělo citelné ztráty i na vojenské technice. Během války bylo zničeno 2 tisíce tanků, 4 tisíce obrněných transportérů a 234 letadel. Deník podotýká, že Šojgu, ačkoliv se v politice pohybuje celá léta, před nástupem na ministerstvo obrany neměl dostatek vojenských zkušeností. Šojgu, jehož máma se narodila na Ukrajině, pracoval ve stavebnictví. Později se stal vedlejším funkcionářem v regionální komunistické pobočce.
Postupně začal kariérně stoupat. Stal se místopředsedou Státního výboru pro architekturu a výstavbu Ruské federace. V roce 1991 byl jmenován ministrem pro mimořádné situace a získal čestný titul generála. V roce 2012 se chopil funkce ministra obrany. Spolu se Sergejem Lavrovem byl považován za nejbližšího spojence Putina. „Ruští důstojníci a vojáci s bezprostředními zkušenostmi z války pravděpodobně běžně Šojgua zesměšňují za jeho neúčinné vedení,“ dodává zpráva.
Britská vláda zveřejňuje od začátku ruské invaze na Ukrajinu poznatky britské tajné služby o postupu operací. Moskva viní Londýn z šíření dezinformací.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
