Ministr obrany Šojgu mimo hru? Armáda ho prý odstavila!
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu byl prý odstaven na „vedlejší kolej“. Velitelé se mu neustále vysmívají, obcházejí ho a komunikují přímo s prezidentem Vladimirem Putinem. Šojgu měl navíc ztratit i přízeň samotného vůdce, jehož byl dlouholetým spojencem. Ve zprávě to uvedla britská tajná služba.
Sergej Šojgu byl na výsluní dlouhá léta a těšil se přízni Vladimira Putina. Patřil do nejužšího kruhu jeho spojenců. Ovšem zdá se, že nezdary při válce na Ukrajině mu zlomily vaz.
Britská zpravodajská služba vydala krátkou zprávu, v níž uvedla, že se Šojgu ocitá ve stále slabší pozici. „Nedávné zprávy nezávislých ruských médií tvrdily, že kvůli problémům, kterým Rusko čelí ve své válce proti Ukrajině, je nyní ruský ministr obrany Sergej Šojgu v ruském vedení odsunut na vedlejší kolej,“ tvrdí zpráva s tím, že velitelé o průběhu války prý neinformují ministra obrany, nýbrž přímo prezidenta Putina.
Jak zdůraznil i britský deník Daily Mail Ukrajina tvrdí, že ve válce Rusko přišlo o 47 tisíc vojáků. Zároveň utrpělo citelné ztráty i na vojenské technice. Během války bylo zničeno 2 tisíce tanků, 4 tisíce obrněných transportérů a 234 letadel. Deník podotýká, že Šojgu, ačkoliv se v politice pohybuje celá léta, před nástupem na ministerstvo obrany neměl dostatek vojenských zkušeností. Šojgu, jehož máma se narodila na Ukrajině, pracoval ve stavebnictví. Později se stal vedlejším funkcionářem v regionální komunistické pobočce.
Postupně začal kariérně stoupat. Stal se místopředsedou Státního výboru pro architekturu a výstavbu Ruské federace. V roce 1991 byl jmenován ministrem pro mimořádné situace a získal čestný titul generála. V roce 2012 se chopil funkce ministra obrany. Spolu se Sergejem Lavrovem byl považován za nejbližšího spojence Putina. „Ruští důstojníci a vojáci s bezprostředními zkušenostmi z války pravděpodobně běžně Šojgua zesměšňují za jeho neúčinné vedení,“ dodává zpráva.
Britská vláda zveřejňuje od začátku ruské invaze na Ukrajinu poznatky britské tajné služby o postupu operací. Moskva viní Londýn z šíření dezinformací.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
