Špatné zprávy ministra Síkely: Trh s energiemi přestal fungovat a zamrzl, Evropa udělala chybu

„Trh s elektřinou sloužil Evropanům 30 let, umožnil tlačit ceny energií níže, umožňoval nám být efektivní. Nyní si ale musíme připustit, že trh s energiemi, přestože někteří tvrdili minulý týden, byl plný emocí, že trh nemůže přestat fungovat, tak on opravdu přestal fungovat, on zamrzl, a my ho proto musíme opravit. A musíme opravit i spoustu lží, fabulací a nepravd, které tady minulý týden, ať už se zlým úmyslem, nebo z titulu nedostatku znalostí, zazněly,“ poznamenal na tiskovce Síkela.

„Právě tohle bude cílem mimořádné rady, kterou jako její předseda svolávám,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu.

Síkela uvedl, že cena plynu vzrostla od června až do dneška z 18 eur za jednu megawatthodinu (MWh) až na zhruba 310 eur na MWh. Uvedl, že rostoucí ceny energií mají více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to také například špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii, v provozu je kvůli údržbě a technickým problémům jen asi polovina francouzských jaderných reaktorů.

Potřeba podle něj bude také vyšší likvidita energetického trhu. Nutné budou podle Síkely tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu.

Evropská unie je podle něj blíž společnému postupu při řešení cen energií, než byla kdy předtím. Síkela doufá v celoevropské řešení, protože jde podle něj o nejlepší a nejlevnější možnost.

Kolik vám stát přispěje na energie: Ministerstvo spustilo kalkulačku, kde si vše vypočítáte

Ministr uvedl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní.

Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody a desetinásobek toho, co dá na obranu.

Podle Síkely není stanovení maximálních cen plynu využívaného pro výrobu elektřiny jediným možným řešením. EU podle něj může otevřít otázku emisních povolenek, které nyní tvoří již významnou část cen elektřiny. Na řadu může přijít také celková regulace cen energií nebo úplné oddělení cen plynu a elektřiny.

Na zimu máme plynu „relativně dost“

Ekologické organizace dnes uvedly, že velká většina elektřiny se v Evropě podle ekologů vyrábí daleko levněji, než se prodává, ale cenu na trhu určuje ta nejdražší, tedy plynová, i když je jí malé množství. Jde o takzvanou závěrnou elektrárnu - jde o nejdražší elektrárnu v provozu, jejíž provoz se musí prodejní cenou elektřiny pokrýt.

Na nadcházející topnou sezonu má podle ministra ČR relativní dostatek plynu. Česko ale podle něj patří k zemím, které jsou na ruském plynu extrémně závislé.

„Jedné velké chyby se Evropa dopustila. A tou velkou chybou byla naivita. Naivita v tom, jestli Rusko může být spolehlivým partnerem a jestli je možné evropskou energetickou bezpečnost založit na levných dodávkách plynu z Ruské federace,“ dodal Síkela.