Plyn z Ruska opět teče Nord Streamem 1 do Evropy. Víc času na plnění zásobníků, míní Síkela
Po pravidelné desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 začal dnes ráno tímto potrubím opět proudit ruský plyn do Evropské unie. Zpráva zmírnila obavy, že se doba údržby prodlouží. Plné obnovení průtoku plynu ale může trvat několik hodin, upozornil mluvčí společnosti Nord Stream AG. Obnovení dodávek plynu přes Nord Stream 1 znamená více času na naplnění zásobníků, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). ČR se ale musí dále připravovat na zimu. Mluvčí Kremlu řekl, že Unie si problémy svými restrikcemi způsobila sama.
Fyzický tok plynovodem v době mezi 09:00 a 10:00 SELČ činil 29,3 milionu kilowatthodin za hodinu (kWh/h), uvedla agentura Reuters. Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller ale na twitteru varoval, že zvýšení toku zpět na 40 procent kapacity není signálem zmírnění napětí. Nejistoty podle něj přetrvávají.
Gazprom podle mluvčího rakouské společnosti OMV naznačil, že dnes firmě dodá zhruba 50 procent dohodnutého objemu dodávek, což by bylo stejně jako před odstávkou.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.
Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Odůvodnil to technickými problémy souvisejícími se zařízením, které partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila zařízení vrátit do Evropy.
Zařízení nyní podle zdrojů agentury Reuters uvízlo během transportu v Německu, protože Rusko zatím neposkytlo povolení pro její přepravu zpátky do země.
Síkela: Je nutné se připravovat na zimu
„Obnovení dodávek plynu přes Nord Stream, znamená, že máme víc času naplnit před zimou zásobníky. V žádném případě to ale neznamená, že se máme vzdát cíle zbavit se energetické závislosti na Rusku. A nesmíme ani ztratit ostražitost vůči další eskalaci Putinovy energetické války,“ uvedl v komentáři k dnešnímu dění český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Je naopak nutné se už nyní připravovat na zimu. Energie, kterou nyní ušetříme, nás před ní zásadně posílí. Pro Putina totiž dodávky plynu nejsou jen obchodem, ale především způsobem, jak Evropu a Evropany poškodit a zlomit naši podporu Ukrajiny. A podle toho bude postupovat,“ dodal Síkela.
Síkela svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Podle Síkely původně měli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně. Ve středu Síkela uvedl, že případné i jen částečné obnovení provozu Nord Stream 1 nemá mít vliv na to, zda předložené parametry návrhu ministři v úterý projednají.
Putin: Gazprom je připraven dostát závazkům
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit.
Maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových plynu denně. Podle mluvčího provozovatele plynovodu jsou na dnešek ohlášeny dodávky 67 milionů metrů krychlových plynu, což je zhruba stejně jako před údržbou. Ohlášené množství se ale přes den může měnit.
Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v telefonátu s novináři uvedl, že důvodem problémů s dodávkami plynu jsou omezení, která zavedli Evropané a kvůli kterým není možné realizovat potřebný servis. Odmítl i tvrzení o vydírání. Zdůraznil, že Rusko zůstává důležitou a nepostradatelnou součástí evropské energetické bezpečnosti.
Cena plynu klesá
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu dnes brzy ráno klesala. Krátce po 08:00 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 150 eur (asi 3690 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.
Cena plynu se začala výrazně zvyšovat dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků kvůli energetické politice Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv. Loni v prosinci tak cena plynu vystoupila ke 130 eurům za MWh, než v lednu klesla asi na 60 eur/MWh.
