Atomovky a hladomor: Putin využívá dvě existenciální hrozby naráz
Invaze na Ukrajinu vázne, ruské hospodářství se potácí na okraji historicky hluboké recese - Vladimir Putin však stále drží dvě trumfové karty proti Západu. Atomová hra s ohněm brzdí reakce NATO od samého začátku války. Nyní se jeví, že chce Moskva využívat hrozící světovou potravinovou krizi k nátlaku na zmírňování sankcí i odstrašování od další podpory Ukrajiny, píše magazín Newsweek.
Sotva invaze 24. února začala, prezident Putin neváhal veřejně hrát svou atomovou kartu. Napřed nařídil jaderným silám vysokou pohotovost, pak vyhrožoval nasazením atomových hlavic v Kaliningradské exklávě u Baltského moře. V dubnu pak Rusko otestovalo novou mezikontinentální střelu Satan 2 (RS-28 Sarmat), kterou doufá nasadit do výzbroje ještě letos.
Členové NATO však Putinovo chřestění zbraněmi nevnímají jako bezprostřední hrozbu. „Panika tu není. Dříve Putin jadernými zbraněmi nevyhrožoval, ale všichni vždycky věděli, že ty bomby mají. Zatím to společnost vnímá klidně, neviděla přesvědčivou jadernou hrozbu, jíž by se měla obávat,“ řekl Newsweeku mimo záznam estonský diplomat.
„Na jedné straně jsme kvůli historickému traumatu opatrnější, na druhé jsme zase odolnější vůči tomu, že Rusové jsou prostě Rusové,“ dodal představitel Lotyšska, kde to vidí podobně.
„Je to součást jeho blafování a vydírání,“ soudí Oleksandr Merežko, ukrajinský poslanec a předseda zahraničního výboru parlamentu. „Také předpokládám, že možné použití jaderných zbraní dává některým politikům v Evropě argument, aby Ukrajině neposkytovali těžké zbraně. Je to jako poker – Putin navyšuje sázky, ale ve skutečnosti je zbabělec. Měl by být ignorován.“
Podobně to vidí Andrij Ryženko, vysloužilý zástupce velitele štábu ukrajinského námořnictva: „Na frontových liniích ztrácejí tempo, na východě nemohou postupovat, jak by si přáli, mají problémy s obnovou svých kapacit ztracených v prvních měsících,“ řekl Newsweeku. „Pravděpodobně blafuje. Chápe, že jakékoli použití jaderných zbraní pravděpodobně vyvolá reakci.“
„Jsem toho názoru, že Rusko jaderné zbraně nasadí, jen když budou cítit, že tím něco mohou získat. Nemyslím, že by se řídili morálkou,“ uvedl Malcolm Chalmers, zástupce ředitele britského think tanku Royal United Services Institute. Nedovede si však představit, v jaké situaci by atomový úder Rusku pomohl. „Museli by být docela zoufalí,“ dodal.
Blokáda přístavů, devastace zemědělství
Hrozba skrze potraviny je naopak docela reálná, a byť může napáchat po celé planetě snad i větší škody, nepojí se s ní taková hrůza.
Ukrajina a Rusko dohromady produkují asi třetinu veškeré pšenice a ječmene a také polovinu slunečnicového oleje. Vývoz z Ukrajiny skoro zastavila invaze a blokáda jejích přístavů. Kromě toho jsou Rusko a stejně sankcionované Bělorusko druhým a třetím největším výrobcem potaše, klíčové přísady hnojiv. Rusko v březnu omezilo vývoz jak hnojiv, tak obilí. Světové ceny potravin byly už tak rekordní, tyto kroky je vyhnaly ještě výše.
Moskva zřejmě nyní nedoufá ve vítězství v dohledné době, pustila se do vleklé opotřebovávací války – jak na východě Ukrajiny, tak na světových trzích. A tak v rámci civilních cílů ruské dělostřelectvo bombarduje i ukrajinská sila a sklady potravin, konstatoval report Evropské komise. Okupanti odvážejí z dobytých území zásoby, ale i zemědělské stroje. A tam, odkud Rusové odešli, mají ukrajinští zemědělci problém – na polích zůstávají miny či nevybuchlá munice.
„Podle mě doufají, že se dřív nebo později sankce obrátí proti Západu či proti dalším zemím,“ přemítá Oleg Ignatov, analytik think tanku Crisis Group. „A že další země – třeba z Afriky, Blízkého východu – budou tlačit na Západ, aby válku zastavil, aby donutil Ukrajinu složit zbraně,“ řekl Newsweeku.
Podle něj Putin nadále přeceňuje ruské kapacity a podceňuje odhodlání Západu. „Rusko nečekalo takové sankce. Myslí, že se Západ dříve nebo později vzdá a bude chtít kompromis. To je jeho sázka.“
Válka na Ukrajině podle generálního tajemníka OSN zhoršuje situaci už tak napjatou kvůli změnám klimatu, pandemii covidu-19 a hospodářskými nerovnostmi. Další desítky milionů lidí by mohly upadnout do chudoby a hladu. „Potravinová krize nemá žádné efektivní řešení bez opětovného zapojení ukrajinské produkce do světových trhů, jakož i potravin a hnojiv produkovaných v Rusku a Bělorusku – navzdory válce,“ prohlásil Antonio Guterres.
Americký ministr zahraničí obvinil Moskvu, že z potravin dělá zbraň: „Ruská armáda doslova drží potraviny pro miliony Ukrajinců i další miliony po světě jako rukojmí,“ pronesl Anthony Blinken v OSN.
Kreml naopak dává vinu Západu a jeho sankcím. „Nevyhnutelně zhorší nedostatky potravin v nejchudších oblastech světa, podnítí nové vlny migrace a celkově vyženou ceny potravin ještě výš,“ varoval Putin v dubnu podle agentury Reuters. Zrovna vyhrožováním migrací se snažil hrát na obavy Evropanů.
Zatímco oficiálně ruští představitelé odmítají, že by potraviny využívali k válečným účelům, debaty na provládních ruských televizích znějí poněkud jinak. „Kdo má normální vztahy s Ruskem – ani ne nutně přátelské, prostě normální – hladovět nebude,“ pronesl politolog Dmitrij Egorčenkov ve vlivném pořadu 60 minut na kanále Rossija-1.
Podobně promluvila Margarita Simonjanová, nechvalně proslulá šéfka propagandistické mediální organizace RT, ve Večeru s Vladimirem Solovjovem, což je další hvězda ruských režimních médií: „Díky bohu, že kvůli potravinové krizi nemusíme mít obavy. Můžeme se dokonce podělit s těmi, kteří se budou pěkně chovat. Některým prodáme, jiným prostě pomůžeme,“ citoval ji Newsweek.
„Takové sdělení sleduji na více programech státní televize, musí to být jedno z jejich povinných zadání,“ komentovala na Twitteru Julia Davisová, která ruská média monitoruje pravidelně. „Ano, bude globální hlad, ale kdo má s Ruskem dobré vztahy, nevyhladoví. Primitivní, krutý a bezcitný agitprop.“
Problém není nutně v zásobách, nýbrž hlavně v přepravě. „Ukrajina má dostatečné zásoby obilí na uspokojení domácí i globální poptávky nejméně do konce roku 2022, možná i v roce 2023, ale to vyžaduje zastavení všech vojenských akcí v Černém moři,“ uvedl ekonomický poradce prezidenta Ukrajiny Oleh Ustenko. Před invazí vyvážela Ukrajina přes Černé moře šest milionů tun obilí měsíčně. Přesměrování na železnici za duben umožnilo vyvézt jen 617 tisíc tun.
„Naše lodě jsou připravené, zahraniční lodě mohou dorazit snadno a rychle, kdyby boje ustaly. Ale Rusové tuto kartu hráli od samého začátku. Naše přístavy uzavřeli i proto, aby vytvořili tento celosvětový problém. Chtěli z jídla udělat zbraň.“
Ve středu do Kremlu volal italský premiér Mario Draghi a naléhal na Putina, ať pomůže s krizí něco dělat. „Vladimir Putin zdůraznil, že je Ruská federace připravena významně přispět k překonání potravinového krize skrze export obilí a hnojiva. To je podmíněno uvolněním politicky motivovaných sankcí Západu," znělo následné prohlášení Kremlu.
Litva přišla s iniciativou sestavit „koalici ochotných“, jejíž námořnictva by poskytla eskortu civilním lodím pro vývoz ukrajinského obilí. Ochranu by nemohlo zajišťovat přímo NATO, hrozila by eskalace konfliktu. Litevci uvažují třeba o Egyptu, který dovoz pšenice potřebuje, nebo o nedalekém Turecku, jež kontroluje přístup do Černého moře skrz Bospor-Dardanely.
„Jedinou cestou, jak naše obilí dostat na mezinárodní trhy, je zastavit válku, nebo aspoň veškeré operace v Černém moři,“ soudí však poradce Ustenko. Prý by Rusové neváhali pálit ani na lodě s ozbrojeným doprovodem. „Hrají různé karty naráz: Energie, potraviny, plus mají vojenskou operaci na našem území a posílají rakety, ničí infrastrukturu, ale také všechny naše zásoby potravin,“ uzavírá Ustenko.