Jsme s Evropou! Rusové v Praze demonstrovali proti válce na Ukrajině
centru Prahy dnes demonstrovali Rusové žijící v Praze proti vojenské intervenci na Ukrajinu a prezidentovi Vladimíru Putinovi. Hodinu po poledni se sešli na náměstí Míru, odkud se vydali průvodem přes Václavské na Staroměstské náměstí. Pochodu se podle policie účastnilo zhruba 3000 lidí. Akce, kterou pod názvem Rusové proti Putinovi pořádal Pražský ruský protiválečný výbor, se obešla bez problémů
Cestou účastníci pochodu provolávali rusky hesla Ne válce, Rusko bude svodné nebo Sláva Ukrajině. Účastníci protestu si přinesli také transparenty poukazující na to, že proti Putinovi stojí Rusové nejen v Moskvě či Petrohradě, ale i na Dálném východě či na Urale. Někteří mají s sebou cedule v ruštině, češtině i angličtině odsuzující ruský útok na sousední zemi.
Účastnící průvodu provolávali rusky hesla Ne válce, Rusko bude svodné nebo Sláva Ukrajině. K protestu se kromě Rusů přidali i další odpůrci vojenské invaze na Ukrajinu. Lidé se k pochodu připojovali po celou cestu centrem hlavního města, další povzbuzovali demonstranty potleskem či skandováním.
Na shromáždění jsou vidět hlavně bílo-modro-bílé vlajky symbolizující ruské protesty proti válce, nechybí ani vlajky Evropské unie, Česka či Ukrajiny. Na shromáždění dohlížejí policisté, zatím nemuseli řešit žádný incident. Na Staroměstském náměstí jsou na programu projevy řečníků.
Protest zakončily proslovy Rusů, kteří se rozhodli veřejně vystoupit proti Putinově politice. Byli mezi nimi například Alexandr Morozov, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, či ruský básník žijící v Berlíně Alexandr Delfinov.
Pořadatelé svolali protest přes facebook. Uvedli, že i Rusové, kteří žijí v České republice, musí veřejně ukázat, že se jednoznačně staví proti válce. „Jsme s Českem, Evropou a celým světem proti ruské agresi,“ napsali.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.
Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.




















